MYŠLENKY

If today was perfect there would be no need for tomorrow.

3. února 2013 v 11:32 | the lizz. (král jelimán)
No, všichni jsme úspěšně přežili první pololetí. Což je fajn, žejo. (Už jen 5 měsíců, johoho.) Tohle vysvědčení bylo moje první středoškolský. Jakože, jsem spokojená. Bylo to o fous (jakože fakt o VELKEJ fous), ale nakonec mám samé jedničky. Jo já vím, teďka všichni děláte megagiga facepalm, převracíte oči, atd. atd., už jsem si zvykla. No, a jaký jste měli vysvědčení vy? (Už jste ho spálili nebo jste ho hrdě ukázali babičkám a dědečkům??)
Ve čtvrtek šla polovina třídy do pizzerie. Ehm, pohledy lidí, když viděli sedět 17 lidí u jednoho stolu? K nezaplacení. Ale byla sranda jakože. To bylo ale naposledy, co nás bylo ve třídě 32. Zítra k nám příjde nová holka a jsem dost zvědavá. Přece jen, už jsme ve třídě celkem sehraní, známe se, máme svoje "skupinky" a hlavně dost zážitků. A teďka bude "ta nová" a zase nás bude lichej počet. Achjo.( O bože, vím, že tě furt o něco prosím, ale ježíši, prosímtě, ať není namyšlená, díky! )

Jo a víte co mě dost děsí? Že ke mně chodí asi 50% lidí z Třince. Což znamená, že mě čtou lidi, který můžu potkat na autobusový zastávce. Nebo v Albertu. Nebo v lékárně (ne že bych do lékarny chodila)- Džízs. To je špatný. Na stupnici špatnosti od 1 do 10 je to solidní sedmnáctka.

(Jé,první článek v únoru!)
(Taky vás tak strašně ser.. štve sníh?)
(Jo,už končím.)
(Ale vážně. Ahoj.)

LYŽÁK 2013 ♥

27. ledna 2013 v 16:47 | the lizz. (král jelimán)
Jsem zpátky živá a se spoustou modřin (jedna dokonce ve tvaru srdíčka!!!!!!!). Lyžák byl boží, fakt skvělej, luxusní, atd. atd. Na pokoji jsem byla s awesome holkama, prokecaly jsme celé noci (taky jsme z toho měly pěknej bordel), smály se 24 hodin, prostě skvělý. Mám asi 120875412 novejch zážitků; o některý se s váma prostě MUSIM podělit.
jjj, nejlepší spolubydlící na pět dnů
Tak například jsme kámošovi vydepilovaly nohu. Jakože jen kousek, ale i tak. Musely jsme ho držet tři holky (měl sílu jako dinosaurus) ale JO, prostě jsme mu plácly voskovej pásek pod koleno. Když jsme mu ho strhly, tak řval. A hodně. A my řvaly. Smíchy. Taky jsme s A. budily kluky, prostě jsme vlezly do pokoje a strhávaly peřiny. Jeden se tak lekl, že začal skákat po posteli a my jen utíkaly do pokoje a smály se na celej hotel. Nebo jsem se procházela po chodbě v masce Vřískota v deset v noci, zabušila jsem na dveře, vtrhla do pokoje a zařvala - ty vyděšený pohledy a pískot (kluků) ? K nezaplacení.
Ten kámoš, co jsme mu oholily tu nohu se nám pomstil a víte co udělal mojí spolubydlící ? Nachcal jí do sprchovýho mlíka (ona to nevěděla a umyla si tím ksicht.) Já se tomu směju, ale prostě .. prasata no. :-D
neskutečná společná fotka s lidma z jinejch tříd / moje maličkost a O.

Celkově to bylo boží. Seznámila jsem se s novýma lidma , zase poznala některý spolužáky více a tak. Máme fakt super třídu, nelituju, že jsem šla na gympl. Mám ráda naše kluky a dokonce i holky - nikdy jsem si s holkama nerozuměla, ale teď je to jiný.. Prostě, na tenhle lyžák nezapomenu.
♥ ♥ ♥

If I could teleport that would solve like 90% percent of my problems.

20. ledna 2013 v 13:26 | the lizz. (král jelimán)
Už toho mám vážně dost. Jo, jsou to dva tejdny , co jsem psala naposledy. Ale tyhle dva tejdny.. to byl hnus. Děs. Jelikož jsme museli mít známky uzavřený už 18.1, tak se naši milí,hodní a soucitní učitelé (kdo nepoznal ironii, měl by se nad sebou zamyslet) dali asi tak 14856487 písemek. Psali jsme prostě ze všeho, ááájdhgv. Poslední šance si opravit známky, takže je jasný, že jsem na blog neměla náladu a čas už vůbec. Ale teď je všecko uzavřený a já mám naprosto skvělou náladu.

A příčina? ZÍTRA JEDU NA LYŽÁK! Ještě nemám ani sbaleno a vůbec mi nepříjde, že zítra v 7:00 budu sedět v buse a těšit se na 5 (snad) svělejch dnů. Na pokoji jsem se čtyřma supr holkama, vedle nás kluci (myslím) a další super holky, no prostě doufám, že to bude legendární. (Už máme vymyšlenou skvělou kanadu, muhehehe). Až přijedu, čekejte 785412 fotek, kilometrovej článek atd., však mě znáte.

Jinak kromě písemek je ve škole celkem pohoda. V hodinách s K. paříme Poua nebo drbeme všecko co se hejbe nebo si "nenápadně" radíme při písemkách. A taky myslím, že jeden můj spolužák se nedožije matury konce prváku. V hodině fyziky se v pátek přihlásil 26x. A když mluví anglicky, chce se mi brečet a pak řvát. (A asi nenosí trenky. Jinak fakt netuším, proč vidím celou jeho prdel v FULL HD obrazu.)

Okey, držte mi palce, ať se na lyžáku nezabiju, díkec.

The awkward moment when you shout the wrong answer in class with confidence.

6. ledna 2013 v 16:09 | the lizz. (král jelimán)
Á, já vlastně mám blog. Ano, slibovala jsem, že budu psát častěji. (Sliby chyby.) Jenomže... pochopte! Je před pololetím. A to znamená co? Poslední šance si opravit známky. (Jo, klasická já - všecko na poslední chvíli. Achjo.) Takže až bude po vysvědčení, po lyžáku, tak zase se budu snažit psát články na normální úrovni. Možná. (Však mě znáte.)

Ve škole jsem byla jen dva dny, ale i tak bych nejradši prázdniny. (Už dlouho žádný nebyly.) Jak jsem předpokládala, mám naprosto rozhozenej režim (přes den spím, v noci full of energy - lol, nejsem já upír?) a ranní vstávání je pro mě horší jak hodina chemie. No, nebo to je na stejné úrovni. Ale chápete, co tím chci říct. Takže každý ráno se po baráku plížím jak zombie a jsem ráda, že mamka už je v práci a taťka chrápe, jinak by se mě pravděpodobně lekli.
Ale už jen 10 pracovních dnů a je lyžák! Bože, jak já se těším! Pět dnů s těma božíma lidma, to bude pecka!

A ještě co novýho? NO! To vám hned povím. Jako jedno soukromý předsevzetí jsem si dala, že minulej rok je minulej rok a některý lidi jsou už pro mně uzavřená kapitola. ALE! Ten dotyčný jako by to vycítil a dělá přesnej opak. Tj. kdysi jsme si psali jednou týdně. Teď? Mi píše i čtyřkrát týdně. Tak bych typla, že tady funguje něco jako zákon schválnosti.

(Hm.. víte jak mám zajímavou stěnu? Oranžovou...Taková byla vždycky? A týjo, ty světýlka..to je fascinující.. Jo, chápete správně, čeká mě tuna učení, ale najednou je všecko tak..zajímavý...ach bože, měla jsem si dát předsevzetí, že nebudu líná.)

2013 wishes

1. ledna 2013 v 14:33 | the lizz. (král jelimán)
Tak jo. Už je to taková skoro tradice psát předsevzetí atd. Ale! Tentokrát to udělám jinak. Napíšu tady spíše takové "přání" a věci, které bych chtěla, aby se splnili. Je mi jasné, že hodně z nich asi ne.. Ale i tak; budu doufat, a příští rok se aspoň podívám, co se mi povedlo.

1. Pořád se bavit s mými kamarády a zároveň poznat nové lidi.
2. Poznat kluka, který mě naprosto okouzlí a já s ním budu šťastná.
3. Úspěšně ukončit prvák s skvělýma známkama. (No, to bych se musela začít učit..)
4. Jet k moři.
5. Pořád se věnovat focení a psát články tady na blog.
6. Udržet nebo zlepšit svojí postavu - trošku zpevnění by bodlo. (Říkám to furt a stejně se na to vždycky vykašlu.)
7. Zažít úžasné letní prázdniny!! (Už aby byly.)
8. Naučit se hrát na kytaru.
9. Vidět Londýn/Řím/Švýcarsko/jakkoukoliv jinou zajímavou zemi.
10. Být méně povrchní a sobecká.
11. Nezklamat své rodiče.
12. Být pořád optimistická a usměvavá. (Drogyyy!:-DD)
13. Zažít boží lyžák! (20 dní!!)
14. Nezklamat se v nikom; taky nezklamat žádného člověka na kterém mi záleží. ( To hlavně.)
15. Zkusit něco nového - cokoliv.
16. Naučit se naslouchat.
17. Přestat se starat o to, co si myslí jiní.
18. Jít si zatím, co chci, nevzdávat věci těsně před cílem.
19. Nedělat vše na poslední chvíli.
20. ŽÍT NAPLNO!!!!!

Tak to jsem upřímně uvědavá. No, uvidíme!


Hey guys! First of all, Happy new year! It’s Rachel and Kat over here (makeawishfor2012)! It’s finally 2013, so like we promised, we’ve changed the blog to a 2013 things to do for this new year! We’ve deleted all our previous 2012 posts and everything from our previous inbox so it’s all new wishes now. It’s a new year, which means new plans! Whether it’s things to want to do, want to see or want to experience, we’ll be your very own 2013 things to do blog. So what do you plan to do this 2013? Hurry up and message us (http://2013thingstodo.tumblr.com/ask) your thingstodo plans and wishes for 2013! xx
Všem dodatečně všechno nejlepší do Novýho roku, ať se vám splní vše co chcete. :)
A jaké máte přání nebo předsevzetí vy?

the best of 2O12 ♥ ..

31. prosince 2012 v 14:15 | the lizz. (král jelimán)
Já vím, že to všichni víte. Ale i tak to musím zmínit. 2012 je u konce. Fňuk. Takže bych čistě teoreticky mohla udělat nějaké shrnutí, žejo? Jelikož to byl velmi náročný rok. Táááákže jdu na to. (je to delší, takže popcorn s sebou!)
květen-listopad-prosinec (furt jsem stejná,achjo)

Začneme lednem. To byl fajn měsíc; měli jsme na základce ples. (Hráli jsme Pravdu a úkol. Bože.) Předtím mi P. (= kluk, kterej se mi líbil celou osmou třídu) řekl, že se do mně zamiloval. (A já mu to věřila!) Ale jako naschvál se mi líbil jeho nejlepší kámoš. Zamrzí, bro. ( Ale stejně jsem chodila spát o půl páté ráno, protože jsme webkovali - no, ono se s ním dalo stejně mluvit jen na netu, v reálu jen čuměl protože jak s oblibou říkal: vypínal mu mozek. Bullshit.)
Logicky následoval únor. Nechala jsem se zblbnout a celej měsíc jsem strášně chtěla P. Ale jelikož jsme se pohádali, tak jsem měla smůlu. Taky jsem byla na soutěži Demosthenes, kde se mi děsně zalíbil jeden kluk. Neznala jsem ale jméno.
Březen - měla jsem menší dilema (když říkám menší, myslím tím OBŘÍ) koho vlastně chci. Jestli P., nebo G. No prostě typická puberťačka a kdybych se uměla vrátit v čase, dám si facku. Na konci března byla olympiáda z fyziky - okres - a já jsem tam potkala toho kluka z Demosthena. Náhoda? Možná. Každopádně mi to nedalo spát, nažhavila jsem Google a hledala jak Sherlock. A našla jsem! Dvakrát jsem se nadechla a přidala si ho na Facebooku. Píšem si dodnes, btw.
Duben. Ráda o tomhlenctom měsíci mluvím jako o Měsíci Zlomu. Zaprvé jsem zjistila, že P. je debil. (A že mi to trvalo!). zadruhé, dostala jsem se do krajskýho kola fyziky. (Dodnes nechápu a ani se o to nesnažím.) Tam za mnou přišel ňákej blonďák a chtěl můj Facebook. Dala jsem mu ho. Přidal si mně a začali jsme si psát - a to jakože hodně.
Květen začal celkem hezky. Přijel za mnou ten bloňdák, L., a šli jsme "ven". Minigolf, řeka, atd. A jelikož bylo prvního máje, já měla asi úžeh nebo co, tak jsme stáli pod třešní a.. a.. domyslete si sami. Prostě jsme to dali dohromady.
Akorát to se nelíbilo mému nejlepšímu kamarádovi G. ( nedivím se, ale to je long story) a smazal si mě z FB a ze života. Na chvíli. Zapojila jsem všechen svůj šarm (hahahaha...vtip) a nakonec jsme se usmířili. A tak všecko bylo zase super.
Červen byl asi nejlepší měsíc tohoto roku. S L. jsme byli skoro pořád spolu, blbli, smáli se, no prostě typičtí puberťáci. Jo a taky mi dal kytky. Dvě. A koukali jsme na hvězdy. A další kýčovitý věci co rajcujou romantiky. Letěla jsem do Turecka, kde jsem očumovala Turky a oni na oplátku mi nosili jídlo a výjimečně mi i krmili. (Asi vypadám jako mimino.)
Čeervenec, prázdniny. Slunko, slunko, L., L., opět Turecko (kde mi animátor dal pusu na tvář a já se málem složila), pohodička, známe to všichni, žejo.
V srpnu už to tak nějak začalo mezi mnou a L. skřípat. Jakože jasně, on pořád pokračoval ve vyznávání lásky, ale já byla naštvaná častěji a častěji. Přemejšlela jsem, jestli ho mám ještě ráda.
Dost jsem se bála září. Protože proč? Prvák! Nervy na pochodu. Ale dopadlo do skvěle. Třída perfektní, adapťák na jedničku a já byla děsně spokojená. Hokejista mi řek, že se mu líbím. Nojo. ( Trošku mi lichotilo, že HOKEJISTA má zájem, he.) Na L. jsem byla naštvaná permanentně a prakticky jsem se už ani nevídali.
Říjen? Ve škole to klapalo skvěle. Skoro (veeeeliký skoro, asi tak velký jak Rusko) jsem se i těšila do školy. Jo a taky jsem to definitivně ukončila s L. a nijak mě to netrápilo. V mozku jsem měla Hokejistu (kterej, k mý smůle, už zájem asi neměl.)
Á listopad. To se vlastně nestalo asi nic moc závažnýho. I když, vlastně se párkrát ozval L. - aby mi vynadal, něco mi vyčetl, jak to má ve zvyku. Já jen vždycky nad jeho zprávami obrátila oči v sloup a radši se uklidnila konverzací s Lenochem. (kterej je mimochodem něco jako nejlepší kamarád číslo dvě, hned po G.).
Poslední měsíc, prosinec, tak celkem stereotyp. Škola super, každej tejden čajka s holkama, pohodička. Taky jsem viděla na živo hokejisty a mám s nima fotku (jo, budu frajeřit, protože hokej je prostě boží, a ještě jednou boží!).

2012 ve fotkách ♥

Kdybych měla tento rok zhodnotit jedním slovem, tak byl prostě:
boží, dokonalý, užasný, nejlepší, nezapomenutelný, legend- ; aha, já zapomněla, jedním slovem. Prostě, jak říkám, stalo se toho hodně i když se to z toho článku nezdá - je to hodně moc zkrácená verze a dost toho chybí (protože kdybych psala všecko, je to na 30 A4 - a ne, nekecám; psala jsem všecko podrobně do wordu a je to 16 000 slov).

A JAKÝ BYL ROK 2012 PRO VÁS, POCHLUBTE SE! TĚŠÍTE SE NA DALŠÍ ROK?!
(Saakra, je to dlouhý. To jsem neplánovala. A to už jsem psala jen to nejdůležitější! Sorráááááááč.)

Men fall in love with their eyes. Women fall in love with their ears.

29. prosince 2012 v 12:36 | the lizz. (král jelimán)
Na začátek bych vám fakticky chtěla říct upřímný dík za všechy pochvaly na mou osobu. Ani nevíte, jak neskutečně roste moje ego chuť psát články, když vím, že je čtete rádi nebo fotit fotky. S rukou na srdci (resp. na klávesnici) vám oznamuju, že si toho fakticky cením (a že se budu v novým roce psát o něco častěji než jednou za dva tejdny.)

Už týden jsou prázdniny a já si naprosto zvykla na prázdninovej režim. Nechodím spát dřív jak v jednu a vstát před obědem je pro mou maličkost utrpení. Fakt nechci vidět vstávání do školy. I když vím, že to bude utrpení, neudělám nic proto, aby to bylo lepší - normální rozumnej člověk by šel spát dřív a vstával taky dřív. Oukej, tady je ten problém - já normální nejsem.
Tento tejden to je samá oslava sem, oslava tam, no superbombakůl. Opravdu mě neberou rozhovory rodičů (ono to je beztak každej rok o tom samým). I když , už dlouho jsem neslyšela "Jéé, Verunkoo, tys nám ale vyrostla." (protože zcela evidentně do výšky už rok nerostu, maximálně do šířky, a myslím, že lidé v mé rodině mají dostatek taktu neupozorňovat mě na to.) Dokonce ani věta "A co kluci?" už není tak častá. Ano vážení, už i blízcí rodinní příslušníci vědí, jak bídně na tom jsem. (Oni si gratulují, otvíraj šampus atd. atd., jelikož to je snad poprvé za celej tento rok, kdy neposlouchají "ach, babi/dědo/mami/tati/další rodinný příslušníku/, ten X je takovej blbec a Z se dneska na mně usmál, heč!). Smutné. Opravdu.

Za chvíli je Silvestr. Uvažuju, jestli se mám vůbec pokoušet přemlouvat rodiče, aby mně pustili někam pryč. Zásadní otázka je: Jak dlouho musím uklízet a kolik snídaní musím připravit, aby o tom vůbec uvažovali?!
A otázkou dne je: Co máte v plánu na Silvestra vy?

No matter how much you tell yourself you’re over someone, your heart knows the truth.

27. prosince 2012 v 11:15 | the lizz. (král jelimán)
Jojo. Píšu opožděně, já vím. Ale mám hned tři velice závažné důvody! Tak zaprvé, je doba po Vánocích, takže to jsou pořád nějaké návštěvy. A samozřejmě , k rodinnejm srazíkům patří i jídlo. Spousta jídla. Divím se, že se mi ještě o kaprech a cukroví nezdá. Ale co není, může být. (Určitě lepší než ty moje horrorové sny. Fuj.)
Další důvod je ten, že celej včerejšek jsem skoro prospala a odpoledne jsem byla na hokeji s G. Někdy přemýšlím, jak dlouho ještě vydržím ho nezabít. Jakože vážně. (A je mi teď jasné, že kdyby náhodou zmizel, policie bude podezírat mě. No nevadí.)
A třetí důvod je... Noo.. Dostala jsem hoooodně knih a jelikož celej rok jsem neměla čas číst (minulej rok jsem přečetla asi 100 knih, tento rok s bídou 20) - tak si to vynahrazuju teď. A řeknu vám - chybělo mi to. Už jsem zapomněla, jak skvělý je začíst se do nějaký knihy a nechat se pohltit příběhem.
Jinak kromě knih jsem na Vánoce dostala oblečení (jaké překvapení), voňavku , hoodně náušnic atd. Jsem maximálně spokojená! To oblečení je totálně a úplně boží! (Však jsem si ho taky před několika týdny vybrala, žejo.) A abych nebyla sobec - Copak jste dostali Vy ? Jste spokojeni?
Moje zeď s kterou jsem se piplala dost dlouho. Ale jakože líbí se mi. Sice mě stála dost nervů, ale tak co už.

Jo a ještě poslední informace pro nevidomé - změnila jsem design. Je fakt jednoduchej a všecko - přesně jak jsem slibovala. Ale já myslím, že jste si už zvykli.
Okej, to je všecko, co jsem měla na srdci (prozatím). Táákže.. užívejte si prázdnin!

I wonder how many 11 year olds are getting Iphones this Christmas.

21. prosince 2012 v 14:25 | the lizz. ✯
Konečně je to tadyy! Zasloužené (skoro) dvoutýdenní prázdniny (a prosím Slováky, neprovokovat). Já se tak těším! Jídlo. Jídlo. Jídlo. Atmosféra. Jídlo. Jídlo. Spánek. Jídlo. Mi příjde strašně divné, že už jsou zase Vánoce. Prostě.. tento rok utekl přímo neskutečně! Nevim jak pro vás, ale pro mě byl "zlomovej", ale o tom pozdějš..(Pokud nebudu líná jako vepř.)
Včerejšek byl skvělej. Nebo vlastně suprskvělej. Odpoledne jsme zašli s spolužákama (tradičně) do čajky, kde jsme nasáčkování každý týden ( bolí to mou peněženku, och ano - ale já výčitky nemám, a mé břicho si též nestěžuje). Pokaždý se fakt zasmějem a jen čekám, kdy nás ten chlapík vyrazí , protože jsme lehce hluční no . ( Ty téma co se řeší snad ani nemůžu psát, aby mě nezavřeli za pohoršování dětí. Tak sorry. )
(za mnou Hrubec ♥ , vedle něj Orsava ! miluju hokej(isty):DDDD)
No a poté (jak vznešený výraz, všímáte si??) jsme šly s třema kámoškama na autogramiádu hokejistů . Och ano, mé srdce začalo bít o něco (málo) rychleji , když jsem spatřila Óchúžasnýhokrásnýhomňam Hrubce (brankář) a Orsavu alias Strašněpěknejfaktděsněksežrání , cítíla jsem jak mi vysychá v puse a dělá se mi na omdlení. (Možná za to mohl ten smog.) Ale nechovala jsem se jako blbá puberťačka a nasadila velice dospěláckej ksicht. (čti: oči vyvalený, pusa mírně pootevřená) Dokonce jsem se jich zeptala na otázku (trapas) a všechny čtyři jsme se vyfotili ještě s Polanským a Zíbem. Mám pocit , že to triko už nebudu prát. (haha, dělám si srandu, zas takový prase nejsem!)

Takže skvělý dny a teď mne omluvte , dámy a pánové , jdu dělat něco velmi produktivního.
LEŽET A CPÁT SE!!!
(VÍTEJTE KILA NAVÍC! Už jsem vás dlouho neviděla, ale jsem fakt nadšená, že jste zpět. Asi se vám u mě líbí, co?)

Sometimes you don't miss the person, but the memories .

10. prosince 2012 v 17:26 | the lizz. ✯
Přesné dva týdny do Vánoc. A já nemám ani jeden, ANI JEDEN dárek. Chce se mi brečet, skákat, bušit do zdi, atd . atd. Ne, teď to byl samozřejmě humor. Ale chápete to ? KAŽDÝ rok sháním dárky na poslední chvíli a vždycky si říkám něco ve smyslu " joo, příští rok nakoupím dárky MĚSÍC dopředu. " Samozřejmě je jasné, jak to každej rok dopadá.
Radši nechám tohoto tématu, poněvadž z něj mám depresi a naprostou nechuť pokračovat v dělání čehokoliv.
[pozn. autora - Můžete připojit komentář s věcma, co jste koupili vy. Snaha bude oceněna.]

Z jiného soudku. Už dloooooooooouho jsem vám tu nenapsala nic o klucích. MEGADIVNÝ. Ale jsem teď úplně jiný člověk. Věřte mi. No dobře , trochu kecám; půlku září a října jsem byla totálně hotová z Hokejisty, ale to mě už dávno - díkybohu - přešlo. Taky se mi líbí pár starších borců ze školy, ale to je jen takové to Ach při procházení po chodbě. Ale žádný konkrétní týpek, fakt ne. Nebojte se, tohle mi dlouho nevydrží. Ale jak říkám, po tom busy půl roce (L.) si dávám trošku oddych, víteco. (Mojí oblíbenou aktivitou při stěhování do učeben je pozorování kluků a následné bodování.)

A ten sníh je prostě hnusnej. Dneska mi do oka vlítla přímo OBROVSKÁ vločka, prostě takový dinosaurus mezi vločkama, fakt supr, studilo to jako prase, a ani zahřát jsem si oko nemohla protože - jak se asi hřeje oko? Grr.
Z toho všeho sněhu mám chuť na horkou čokoládu. Achjo. Jenže jak se znám, tak jsem schopná spálit i mlíko.
 
 

Reklama