MYŠLENKY

The worst feeling is when you know, that if you do anything, it is a bad choice.

11. května 2013 v 15:04 | the lizz. (král jelimán)
Celý týden je krásné počasí, ale jakmile se přiblíží víkend, jako mávnutím kouzelného proutku si to přivalí tlaková níže a nás začnou obtěžovat srážky a velká oblačnost. To by bylo o zákonech schválnosti vše.

Ta volná středa je podle mě něco, co by se mělo normálně zavést. Prostě takovej odpočinek uprostřed tejdne. Dospíte svůj spánkový deficit z pondělí a úterý, celý den můžete nadávat, že by jste se měli učit, ale že vlastně nemusíte, protože je volno - jak říkám, perfektní nápad. Pokud někdo z vás bude příštím prezidentem, prosím, zkuste to navrhnout, děkuji.


(jojo borci. já jsem uprostřed, kdyby náhodou někdo nevěděl.)

Včerejší den byl fakt skvělej. Po škole jsme si s třemi spolužákami skočili na Mojito, večer jsem šla ven s klukem, kterej je machr v ironii. No fakt, jeden z mála lidí, kteří mě donutí přemejšlet nad tím, co řekl, nebo co řeknu. Každopádně jsem se zasmála fakt dost, zase jsem zapracovala na svý neexistující vánočce. A potom jsme šly s kámoškou na akci, kde na nás čekal zbytek lidí. Zatančily jsme si tak, až mě z toho začalo píchat v boku. Miluju letní akce, fakt že jo!

Tak to by bylo pro dnešek všechno, loučí se s vámi Ray Koranteng a Lucie Borhyová.

If it's worth the risk, then take the fall.

21. dubna 2013 v 15:19 | the lizz. (král jelimán)
Je vážně boží počasí, ty bláho, normálně jako v létě skoro. Jupí! A díky tomu jsme se s spolužačkou a spolužákem rozhodli, že uděláme něco pro naše zadky, takže jsme se hecli, a jezdíme celkem často na bruslích. ( Ehm, spousta kecání, drbů, smíchů, polopádů, nadávek.) Ale je to super!

Tento týden v úterý jsem byla na okresním kole tý řečnický soutěže, vážně fajn den. Zaprvý, zjistila jsem, že nás češtinář je prostě neskutečný satan (=borec) (ty jeho zážitky, no brutální). Taky jsem po roce viděla R. (Vážně smutný je, že se vídáme jen na soutěžích.) Pokecali jsme a zjistila jsem, že je přííííííííííšerně ukecanej. A kromě toho, byla jsem druhá!!! No chápete to?!! Měla jsem fakt smutný téma. Rakovina. Ale evidentně to na paní porotkyně fungovalo.
Jo a ve čtvrtek, 18.4, to byl přesně rok, co jsem poznala L. Ehm, funny jak to utíká.

A mimochodem, zjistila jsem, jak mít zaručeně vánočku (na břiše) bez posilování. Chcete to prozradit?
Stačí chodit ven s nejlepším kamarádem. Vážně, dvě hodinky s G. a tak jsem si břišáky nenamohla ani v posilce.
(Smích. Smála jsem se POŘÁD. Jinak to s ním ani nejde - ale ono už to pak vážně bolí!)

V pondělí a úterý přijímačky! Juchů! Neučíme se. Ale samozřejmě vám, deváťákům, přeju hodně štěstí a pevné nervy. (To zvládnete!!!!)

Stop thinking of what could go wrong and start thinking of what could go right.

7. dubna 2013 v 17:17 | the lizz. (král jelimán)
Příjde mi vtipný, že se v mým životě střídají tejdny, kdy se neděje nic a tejdny, kdy se toho stane tolik, že ani nestíhám dejchat (a to je celkem vážnej problém, že). Třebas za posledních pár dnů se stalo něco, co jsem opravdu nečekala.

Tak třebas, zažila jsem takovej ten pocit, kdy jen čumíte a nechápete absolutně nic, ani proč je tráva zelená. Zkrátím to: Škola. Pěknej starší kluk. Koukáte se na něj, když ho vidíte na chodbě. Na obědě. U skříněk. A pak vidíte, že vám napíše? Heart attack. Škoda jen, že už mě to tak ňák přešlo. (Kéžby to tak bylo vždycky, když se mi líbí někdo ze školy. Jo, denně potkávám spousty krásnejch kluků.)

Další pocit fajn pocit jsem zažila v pátek. Měli jsme školní kolo řečnický soutěže, šla jsem s tím, že budu poslední a udělám si trapas, ale světe div se, zázraky se dějí (viz. jednička z chemie apod.), takže jsem to (absolutně netuším jak) vyhrála a příští tejden jakože fikám na okresní kolo do Frýdku. Mám lehce deja vú z minulého roku, kdy jsem taky šla na řečnickou soutěž ( a poznala tam R. ! Funny. ) Absolutně jsem nečekala, že bych na gymplu mohla někdy v něčem první. Ale yes!

Taky vám tak šplouchá v břichu, když máte škytavku?!!!

One minute of kissing burns 6,4 calories. Wanna workout ?

29. března 2013 v 15:39 | the lizz. (král jelimán)
Okej, když jsem měla jarní prázky, tak jsem si říkala, že je v pohodě, že je sníh. (Protože byl únor.) Jenže teď jsou velikonoční prázdniny, a ty mám spojené s kytkama, zelenou trávou a slunkem. No, zelená tráva je leda tak tady na mým blogu. (Jo jo, konečně novej design. )


Dneska jsme měli jet s holkama do Ostravy na nákupy Hostitele (na kterýho se těším už tak 257 983 let), ale bohužel, jednu kámošku postihla .. ehm, nemoc, takže z toho sešlo. Fakticky jsem se těšila. (Tady se opět ukazuje to starý známý pravidlo v praxi - čím víc se těšíte, tím víc se to posere. Už se mi to osvědčilo tisíckrát, takže na tom něco faktiš bude.)
Ale díkybohu mám pár věcí, na který se těším (i když bych podle pravidla výše neměla) - 1. zítřejší hokej s G. (už jsme spolu nebyli 542522 let, takže už se nemůžu dočkat, jaký nový buzerace se zas vymyslel!) , taky Spring Breakers (jo, obětuju tu stovku nebo kolik a zajdu se podívat na polonahou Selenu) a taky na Lesního ducha. (Ne, nemám ty koule na to jít do kina. Vlastně, mám. Ale mý kámoši ne. Nemyslím holky, oni se i KLUCI bojej! A to jsem jim nabízela, že jim i koupím plínu. )
Co máte v plánu o prázdninách vy? :)
Jak už jsem určitě zmínila tak jednou, dvakrát, nebo vlastně každej rok - nenávidím Velikonoce. Jednou se naučím box / judo / karate / whatever a všem nakopu zadky. Do té doby jsem vděčná za velice chápavé rodiče, kteří souhlasili s mým návrhem, že prostě pojedem někam pryč. (I když vlastně musím vstávat před 7 nebo tak nějak o prázdninách, hm, to už je dost velká obět, když tak o tom přemejšlím.) Tak good luck holky, však ony ty modřiny za pár dnů zmizej.

Making someone else smile is the best feeling.

24. března 2013 v 18:25 | the lizz. (král jelimán)
Sedím na posteli. Nějak nevím, do čeho píchnout. (Mám toho tolik, až se mi chce brečet, ale odkládám to na dobu neurčitou.) V tom mě napadlo, že bych mohla napsat na můj milobaný blogííííísečenek.
Jak všichni víme, je skoro konec března, tak jsem předpokládala že a) už budu nosit tenisky, b) budu nosit jarní bundu c) budu moct být venku bez nebezpečí, že mi umrzne prdel. Ale bohužel. Ani jedno zatím neriskuju (nemocná už jsem teď).Jsem neskutečně ráda, že tento týden jdem do školy jen tři dny. Samozřejmě, učitelé si nemohli odpustit písemky z mých oblíbených předmětů , jako je chemie a fyzika, ale rozhodla jsem se, že se kvůli toho nebudu nijak stresovat.
Jakože, ona je ve škole občas i sranda, ale ono to je v poměru 17:42. (17 pro srandu, 42 pro nududěstres). Všichni už se ve třídě celkem dost známe, pořád máme co drbat a učitelé jsou na pokraji psychického zhroucení, protože pozornost jim věnují jen největší šprti.


Jo, a taky mám pár.. novinek. S Objevem (jak jsem o něm psala minule), se to vyvíjí více než dobře. Což je super. Konečně zas někdo, s kým se mužu chovat jak retard a je mu to jedno. (Ne že bych se někdy chovala normálně..). Jo a taky za tejden a něco budu přednášet maximálně 10 minutový monolog ve školním kole nějaký soutěže, takže musím vymyslet nějaký krutopřísný téma. Už abych začla. (Jestli to zas nechám na poslední chvíli, tak se vyfackám, vážně.)
(Však minulej rok jsem díky různým soutěžím poznala dva kluky a s jedním jsem to i dala dokupy, takže rada pro vás: DĚLEJTE OLYMPIÁDY! )

There are so many beautiful reasons to be happy :)

10. března 2013 v 17:16 | the lizz. (král jelimán)
Za ty dva tejdny se toho stalo jakože fest (hodně). A teď fakt nevím, kde začít. Usmířili jsme se s nejlepším kamarádem. Taky mám novej, ehm, objev. (No fakt! A není to jen platonický, jako s Šestnáctkou (tj. přezdívka pro jednoho strašně hezkýho kluka (= nejhezčí kluk, co znám. Vypadá jako Jack Harries) na škole. A ne, není mu 16.)
















( nedělní pohodička / Ostrava )

Jo a vlastně se nám stala celkem funny story v Ostravě. (To je tak, když jedou vesničani na vejlet!)
Náš první problém byl, že jsme nevěděli, kde je zastávka. Když už jsme ji našli, tak nám ujely dvě správný tramvaje, jelikož jsme házeli dvou koruny a koruny do automatu. Teda, když už jsme měli lístky a jela tramvaj, do který jsme skočili jen tak tak, tak jsme zas zjistili, že jedem na opačnou stranu Ostravy. Okamžitě jsme tedy vystoupili a viděli, že se blíží tramvaj, akorát na další zastávku. Běželi jsme skoro jako kámoš Usain (akorát někteří (já) lehce znevýhodněni podpatkama) , sprintili po hlavní, abychom to stihli. (Nestihli jsme.) Jela teda další, do tý jsme nastoupili a mile vypadající paní, která těžce zadržovala smích nám sdělila, že jedem zase blbě. (Tak jsme místo Svinova dojeli na Hlavák, ale byl to zážitek vám povím. Svatý MHDéčko tady u nás v zapadákově!)

Když teda ve škole nepíšem tisíc písemek (mám pocit, že učitelé si vždycky vyberou týden v měsíci a naschvál do něj nacpou všechny písemky), je i sranda. Jenom už to fakticky chce jaro. (Vytáhla jsem už tenisky, ježíš, jak ony mi chyběly! To je jinačí běh teď v teniskách!)

(Zase přemýšlím, co napsat na konec. Chce to něco, no, prostě, víte co.
Tak si to domyslete.)

Just because the relationship ended,doesn't mean the feelings did.

24. února 2013 v 11:24 | the lizz. (král jelimán)
Prázdniny byly ... (čekejte, hledám vhodné slovo).. SKVĚŽÍ (skvělý+boží). V pondělí jsme byli v kině (Nádherné bytosti) a bylo to celkem dobrý, až na toho hlavního herce, kterej se mi prostě nelíbil. (Asi mám prostě jen blbej jinej vkus.) Jo a taky jsem upekla moje první muffiny! A nevyhořeli jsme! A dalo se to jíst!
Úterý = odpočinek. Takže jsem spala, čuměla na Přátele a provokovala ostatní lidi ve škole. Večer jsem jakože mrkla na fejsbůček a dopadlo to tak, že jsem usla ve čtyři ráno s mobilem v ruce.
girlwithdeepfeelings: missin’  the old times.. Ve středu jsem zjistila, že jsem antitalent na squash. (Možná to bylo těmi 4 hodinami spánku, kdo ví.)
Ve čtvrtek jsme se s holkama rozhodly, že si zajdem na bruslák. Sice první kroky byly.. přinejmenším vtipný (rychlost milimetr za rok), ale pak už nám to šlo. (Poláci jsou prasata. Jeden borec normálně "omylem" šáhl E. na prso, když do nás vrazil. Ježíši!) Náš skvělej vejlet jsme zakončily v kavárně/cukrárně s horkou čokoládou a waflema, mňam! Večer jsem opět šla na facebók a usla ve 4 ráno.
A pátek? Neměla jsem nic v plánu, ale nakonec jsem šla na hokej s kámošem a jeho kámošem, což bylo fajn. Celkem sranda. (Jo, odešli jsme v polovině třetí třetiny, protože to byl hnus ten hokej.) A pak se ze mě cestou domů stal smrkající rampouch, užasný. ( Zavolala jsem na pomoc kámoše Paralena, je to v cajku.)

Tak to by bylo. Závidím vám všem šťastlivcům, co je máte teď/pak/potom. Se máte.
Teď mě při životě bude udržovat vidina Velikonočních prázdnin. (Už bude teplo, yay!)

P.S. Nemáte někdo na prodej návod, "Jak se vyznat v klucích?" S radostí koupím!! Díky moc.

Just because he says things you want to hear, doesn't mean that he is the one.

17. února 2013 v 11:52 | the lizz. (král jelimán)
Začátky jsou tak divný. (Myslím tím článků.) Fakt nikdy nevím, co napsat do první věty. (Ale pak už to jde samo.)
No, dnes na úvod můžu říct, že jsem se konečně po dvou týdnech závidění všem různým kámošům dočkala PRÁZDNIN. Teď jako poděkování praktikuji pozdrav Slunci a jako obět Bohům prázdnin odevzdávám banány a buvolí maso.
Ne, tu poslední větu neberte vážně. Ale jsem vážně vděčná, protože poslední dny ve škole jsem často citovala Rytmuse "Už sa to nedá, nedá.

Valentýn jsem úspěšně strávila s miláčkem večer v posteli (a to, že je chlupatej, o trošku menší já a hlavně vycpanej plyší nebo co to je, není důležité), takže nebudu šířit hejty o tom, jak Valentýn nesnáším a jak je to podivnej komerční svátek a taky ani nebudu nadávat, že v Osudnej Den vidím čokoládu za polovic, což mě prostě NUTÍ si koupit Milku ve slevě a připadám si pak jako obézní důchodce.
/ skvělej středeční hokej ; výtvarka s P. :D /
Minulé jarňáky jsem strávila v "pročjenamněnaštvanej" depce a čekovala jsem různý zamilovaný citáty na tumblru, poslouchala Listen to you heart a byla prostě totálně mimo (och, temné období minulého roku), takže těhle 5 dnů volna strávím naprosto jinak - zítra jdem do kina, pak uvidím možná supr kluka z Frýdku, půjdu si zahrát squash a další věci.
Fakt jsem ráda, že jsem na střední. Připadá mi všecko tak.. jiný. (Možná to je tím, že konečně mám ve třídě lidi, který nemusím tahat ven já, ale i oni něco vymýšlej.)
Ježíší, léto bude supr,musí bejt!

If someone tells you to change yourself, tell them to go fuck themselves.

8. února 2013 v 17:25 | the lizz. (král jelimán)
Už jsem myslela, že se pátku nedočkám. Ale jo, je to tu. A dnešní den mi hned zpříjemnila škola na 9, takže jsem vstávala až ve třičtvrtě na osm, ha! Takhle bych to brala pořád. (Bohužel, paní chemikářka se příští týden vrací, takže zase teror začíná, achjo. Ne že bych jí přála nemoc, ale všichni se chápem, žejo?!)
Taky jsem vám chtěla sdělit něco strašně důležitého a zajímavého, ale prostě si nemůžu vzpomenout co. Tak vám aspoň řeknu pár mých poznatků tohoto týdne. Jako první jsem zjistila, že moje nálada se automaticky zlepší, vidím-li ve škole aspoň jednoho ze tří kluků, kteří se mi děsně líběj. ( K mý smůle, dva z nich jsou zadaní. S moc krásnejma blonckama. Achjo) Další poznatek je.. no, žádnej další není. (Asi. Všecko, co jsem chtěla napsat, jsem zapomněla.)

O jednu housku později, už vím, o čem jsem chtěla psát. Zjistila jsem, jak využít čas ve škole. Přeci jen, 45 minut, to je celkem dost. Takže jsem si vzala do školy knížku a výsledek je, že za čtyři dny mám knížku přečtenou (samozřejmě čtu jen v angličtině,ruštině,češtině,dějepisu a ZSV. Protože v jinejch předmětech se to moc stíhat nedá.) Pořád jsem si stěžovala, že nemám čas číst knihy - no, tak teď už mám. Geniální.

Tak čus fíkus. Pěstujte banány a nejezte písek.

I can’t wait for Valentines Day because I get to make cupcakes for a special someone and that special someone is me.

4. února 2013 v 16:42 | the lizz. (král jelimán)
Já prostě ne.ná.vi.dím ranní vstávání. Dneska jsem opět měla sto chutí mobil rozdupat a spát dál. (Neudělala jsem to.) Potom jsem nestíhala bus (takže jsem musela jak blbeček běžet v sukni a na podpatkách, v tý hnusný břečce - no představte si to, vypadala jsem určitě vélice směšně), taky jsem si udělala trapas před asi 30 lidma (vysekala jsem se na schodech- ne úplně, ale už jsem se viděla držkou na zemi). Jediný pozitivum tohodle dne bylo to, že naše chemikářka je na nemocenský (ne, že bych jí to přála, ale ježíšmarjá, týden pohody!). Vlastně další pozitivum bylo, že jsem asi tři sekundy čuměla na jednoho strašně pěknýho Blonďáka a on na mně taky. (Jakože řekla jsem si, že blond už nikdy, ale tenhle je tak UUU! tj. citoslovce pro děsněkrásnejatyjehoočiježíšmarjádýchejzhluuboka)

Taky se už tak těšíte na jaro (léto), nebo jsem jediná?! Snad ne. Už ve svým diáři počítám dny do konce školy. ( HA! mám diář už od září! a ještě jsem ho neztratila ani jednou! No, dobře, kecám. Jednou jo. Na tři dny. Pak jsem ho našla pod skříní.) Když už jsem u toho, já furt něco ztrácím. Resp. hledám. Třeba jsem přesvědčená, že jsem si dala peněžeku do tašky ale ona tam není, tak vysypu celej bágl a NAJEDNOU tam je. Ale ten hnusnej pocit, že jsem ztratila něco důležitýho, nic příjemnýho.

Už jen 9 pracovních dnů a jsou jarní prázdniny. Závidím všem Ostravákům co je maj už teď. (Však se mi smějte. Já se budu smát pak vám!!!!!)
Ježišmarja, jdu spát. Budete tam laskaví, a probudíte mně v pátek? Díky.
 
 

Reklama