MYŠLENKY

As soon you stop wanting something, you get it.

21. září 2013 v 15:39 | the lizz. (král jelimán)
Když se mám učit, je i koukání z okna vzrušující činnost. (Z okna vidím les, pole, důchodce na procházce a kočku, co nám čůrá na trávník.) Jako klasicky jsem se nemohla donutit k tomu otevřít sešit fyziky, protože 1) nejsme dobří kamarádi, spíš něco jako Harry Potter a starej Voldy a za 2) ta změť čísel a písmen mi beztak dává smysl jako filozofická kniha v čínštině.
Takže jsem se rozhodla odložit rande s fyzikou na dobu neurčitou (občas lituju, že sešit nemá nožičky a nemůže utéct) a dala jsem se do čtení. Mých článků. Třeba před půl rokem. Rokem. (Sem tam jsem se i plácla do hlavy a zanadávala, jak jsem mohla bejt tak blbá.)


Třeba v tomhlenctom článku jsem se zmínila, že se na mě tři sekundy díval ňákej Blonďák.
Hm. Hm. Vidíte to, po více než půl roce vím, jak se ten bloňdák jmenuje, že jezdí na motorce, nejí špenát (nechápu), hrál hokej - vím toho dost. Možná to je proto, že s ním asi čtvrt roku chodím. Nojo. Kdo by to řekl, že když na něj budu celej březen intenzivně koukat, smát se jako kobyla, tak neuteče, ba naopak, si mě všimne. Mám prostě štěstí. (nebo dobrej úsměv, who knows)
Hm, třeba to vysvětluje, proč mám skoro pernamentně dobrou náladičku. (Musim zaklepat!!!) A nebo to je taky vina kámošek. (A to jsem si myslela, že nás puberta přešla. Ne. Evidentně ne.)
Taky jsem včera jela v tomhle do školy, no musím říct, ty pohledy ostatních? K nezaplacení. (Jo, bylo to poprvý a naposled, ale tak, pár minut vyjímečnosti jsem si mohla dopřát, ne?!)


Taky jsem chtěla poděkovat a vaše komentáře, protože jich je více než dost, a čtu KAŽDEJ, mám z každýho radost tak velkou, že to skoro nahradí pocit po snězení čokolády, ale prostě nestíhám odepisovat. Mrzí mě to, ale věřte mi, jsem vám moooooooc vděčná, že čtete mý bláboly!

JAK SE MÁTE VY? :-)

Don't worry, if it is supposed to happen , it will !!

15. září 2013 v 12:43 | the lizz. (král jelimán)
Máme tady půlku září, já nevím, co udělat dřív ( myslím, že jediným řešením je se na všechno vykašlat nebo spáchat rituální oběť na důkaz toho, že teenageři toho maj na svých bedrech moc. Ne, dělám si legraci.) a jedno z mých tří největší přání je, aby den měl tak minimálně 50 hodin (pak bych možná stíhala vše, co chci).
yanilavigne: More?
Nicméně, tento týden ve škole bych zařadila někde mezi hodně dobrý a skvělý jako prase. Začalo to pondělkem, když jsme si o volný hodině - já a dva další spolužáci - objednali pizzu. (Jak si lépe zpříjemnit devět hodin, než velkou dávkou kalorií a Coca Colou zadarmo?)
Jelikož byli třeťáci na turisťáku, tak jsme s kamarádkou omezily chození po škole jen na nejnutnější případy. (Sýrovej rohlík v bufetu). A i když nám opravdu chybělo očumování kluků, nedávaly jsme to na nás znát. Ale musím říct, že takhle mi vzít motivaci chodit do školy?! Rovnou mi mohli dát pětidenní prázdniny! (Ale tak, měla jsem každej den na devět, tak to vedení školy MOŽNÁ odpustim.)

V pátek konečně přijeli třeťáci z turisťáku, a já jsem takovej lucker, že zrovna když jsem vyšla ze dveří jsem viděla TOHO dotyčnýho, no říkám vám, málem to se mnou seklo. (Ale udržela jsem se. Možná to bude tím, že jsem měla tenisky. V podpatkách bych to asi nedala.)
(Jen do tří věcí jsem se ve svém životě zamilovala na první pohled - srdíčkovanej svetr, iPhone a tenhle kluk. Se všema to vyšlo, i když musím uznat, že zaplatit za ten svetr bylo pro mně a mou peneženku docela utrpení. )


Upřímně doufám, že se ve škole máte taky tak dobře! Když ne, najděte si nějakou motivaci - třeba pěknýho maturanta. Hned se vám bude vstávat líp! (doporučuje 9 z 10 puberťaček)

life hack: can’t do homework if you don’t have a home. burn it down you piece of shit.

2. září 2013 v 15:05 | the lizz. (král jelimán)
"O můj bože."
"Nevsvtávám."
"Nejdu."
Mé první tři myšlenky dneska ráno. Ale jo, čekala jsem to horší. Dnes to bylo něco mezi sebevraždou a předávkování se čokoládou.

Ale zas, měla jsem velkou motivaci. (Dobře. Nebyla velká. Spíše dostačující) Po dlouhý době jsem viděla Hokejistu, bráchu Hokejisty, alias Hokejista starší, taky další pěkný kluky (který už s kámoškou moc dobře známe - 4,6,7,16,18, a Nečíslo - ti jsou, jak bych tak řekla, THE BEST OF ALL, jinak řečeno důvod, proč si cestu do bufetu prodloužíme o polovinu). Ale děláme to i pro naše zadky! Přece jen, jsou to jen tři patra. 3x20 = 60 schodů. 60 schodů šestkrát denně? To pak netrénovaný zadek (tj. můj) naříká a je problém si sednout. (No, jelikož ve škole musím sedět 45 minut v kuse, je to dvakrát větší utrpení).

Taky jsem viděla rozvrh. (Už minulej tejden, ale pořád jsem doufala, že to je jen aprílovej žertík v září.)
Nebyl.
Takže když to shrnu, devět hodin v pondělí, na sedm v úterý, 4x týdně fyzika, chemie, biologie - no sen!
Sen všech šprtů. Noční můra všech ostatních.
Ale jak říkám, jsem optimista (alespoň se snažím tak vypadat), a proto říkám, TENTO ROK BUDE FAJN. (Musí bejt.)

zkuste se smát v 7 ráno! / mám swag a fotku v zrcadle, můžu umřít! just kidding, ale tak fotka bejt musela
--
Co váš první den?!?

SWEEEET SIXTEEEEN! :)

27. července 2013 v 10:23 | the lizz. (král jelimán)

Už je mi 16, no chápete! (Tedy přesněji až v 15:15, ale nebudeme perfekcionisti).
Tento blog jsem založila v 11 letech, takže tohle jsou už pátý narozky tady! Téda. To je, jak bych tak řekla, hardcore.

No ale. Můžu si přát VŠECHNO NEJLEPŠÍ sama sobě? Možná že jo. Snad. Tak Happy birthday.
(Ještě dva roky a budu mít řidičák! Dva roky a budu moct volit!)
Ani nevím, co bych si měla přát. To co vždycky možná, abych prostě byla šťastná, to je moje největší přání:-)



Ale jinak jsem se vůbec nezměnila. (Byla jsem skoro blondýna!!! Jakto?)
(To tričko mám doteď. Když ta Hello Kitty je děsně pěknáá..)
A ano, také se stydím za tuto "peace" fotku, ale jinou - použitelnou - na srovnání nemám (byste se lekli).

Best way to not get your heart broken is pretend you don't have one.

25. července 2013 v 19:47 | the lizz. (král jelimán)
Jak si jistě mnozí z vás všimli, je tu novej design (už mi ty mraky lezly krkem). Dva dny (DVA) jsem chodila jak tělo bez duše a přemejšlela, co vytvořit. Ne že by výsledek byl nějak slavnej, ale nechtěla jsem riskovat, že se mi o tom i začne zdát.

Nedávno (včera) jsem z nudy našla na jednu stránku, interpals , zaregistrovala se, a začla si psát s pár lidma. Australani, Američani, Britové (och bože, jak jsou všichni krásní!) a je to fajn. Jsou milí, procvičím si Yngliš (angličtinu) a aspoň zabiju půl hoďky před snídaní. Fakt tu stránku doporučuju , pokud si chcete pokecat s někým o vás, České republice nebo o jejich zemi. (Píšete si takhle s někým z cizí země??)

(Když mě někdo někdy vytáhne na kolo, tak to stojí za to!! :)

Tak jsme s kámoškou uvažovaly (samozřejmě jako největší filozofové), proč jsou kluci tak hyperaktivní. To jsou pořád brusle, kolo, skok padákem, bungee-jumping.. Ne, ty dva poslední ne ( i když u některejch bych se ani nedivila), ale chápete. Je teplo jako prase a co je lepší než se opalovat pěkně u vody? KOLO! (Samozřejmě IRONIE) Ale zas mě nechápejte špatně, já miluju brusle a sporty, ale nesnáším když vypadám jako velký spocený růžový (spíš rudý) udýchaný slon. Co si budem nalhávat, moc sexy to není.

Co víc říct? Zamilovala jsem se. Strašně moc. Dlouho jsem odolávala, každý mi sice říkal, že se nakonec zabouchnu, ale já jim nevěřila. Ale víte co? Měli pravdu. Je to to nejlepší, co mě kdy v životě mohlo potkat.
Arašídové máslo.
Mohla bych ho jíst POŘÁD, samotné, s lívancema, s toastem, jsem úchyl?! Bože, to je TAK DOBRÉ. ( Máte to někdo stejně??? PROSÍM, že nejsem sama!)
(Všichni kdo si mysleli, že jsem zamilovaná do někoho kdo má játru a plíce: Těsně vedle.)

Tak já se loučím, užívejte tepla a opalujte lýtka (NEJHORŠÍ místo, snad nemožné na opálení, vždycky se mi opálí jen předek ale ne boky!!!!)

And I fell in love the way you fall asleep; slowly, then all at once.

20. července 2013 v 15:21 | the lizz. (král jelimán)
Už pár dnů se odhodlávám napsat smysluplný článek, ale zatím to vždycky dopadlo katastrofálně. (A když říkám katastrofálně, tak tím myslím, že by to nečetla ani žížala, kdyby uměla číst.)
Já fakt nevím čím to je, asi se mi mozkový buňky odstěhovaly do království za sedmero horama a řekama a už je nikdy neuvidim. Taky fajn.
Nicméně, prázdniny pokračují a já si nemůžu stěžovat. Taky na co? Chápejte, důležitý je pozitivní myšlení. Když něco nevychází, vždycky je tu plán B, C, D, E, F a nebo můžete sedět doma na zadku a sledovat Pretty Little Liars. (Ten poslední díl, WTF?! Chudák Emily. A Hanna.) Kde jsem to skončila? Jo, pozitivní myšlení. Fakt nechápu lidi, co sedí celý dny na zadku a jen se litujou a užíraj se. Jakože, tím se nic nevyřeší, ne? Jasně, někdy plány nevycházej, kluci jsou hajzli, apod. ale - léto! Tolik možností! Tolik kluků! (= bez trička; jeden z důvodů, proč jsem ochotna vlézt na koupaliště. 2 ze 3 kluku mají vánočku a já mám Vánoce).

Máte nějaký "přání", který si chcete splnit do konce prázdnin? Jestli jo, jaký? Já jsem nad tím uvažovala a mám 3. A doufám, že alespoň některý vyjdou! (Kdyby jo, tak by to bylo úplně awesome!)


A nejlepší na tom všem je, že rodiče jsou v Tatrách a já mám volnej barák. Dva dny.
Ten pocit bych přirovnala jako když jsem vyhrála ve sportce. Kecám, nikdy jsem sportku nevyhrála. Ale dokážu si to představit.
(Titulek je z naprosto božskýsupersmutnýachjoumřupročtenkonec knihy; Hvězdy nám nepřály; normálně nebrečím, ale u této knihy se to prostě nedalo, tečka. Doporučuje 12 trpaslíků z 10.)

Life's not a movie, so don't wait around for someone else to write you a happy ending.

11. července 2013 v 15:10 | the lizz. (král jelimán)
Já prostě miluju prázdniny. A když říkám miluju, tak fakt miluju. Stejně jako zmrzlinu nebo meloun. Nebo možná ještě víc.
Můžu si vstávat v kolik chci, můžu tančit a skákat při dělání snídaně a taky mluvit nahlas a nikdo se mi nesměje. (Tak jo, ne že bych to dělala často. Ale při životně důležitých rozhodnutích, jako například čaj nebo kakao, musím vše nahlas zhodnotit.)

takhle jednou na bruslích :)

A také mě neomezuje učení, takže můžu lítat venku kdy chci a s kým chci. Okej, kdybych mohla lítat, tak by to bylo megasuprkůl. Já bohužel lítat neumim (ale to je jen otázku času, než se můj vnitřní anděl projeví i křídly na zádech) a proto se musim spokojit s bruslema nebo co hůř, s kolem. Ono se to nezdá, ale za posledních 5 dnů jsm ujela asi tak 50 km a mé nohy, kdyby měly slzné kanálky, tak brečí. Ale ony je nemaj, a proto jen cítím takovou tu bolest při každým pokusu o sednutí. Ale jo, budu mít dobrej zadek, koukám na to optimisticky!

No, co dále mám na srdci. Upřímně doufám, že si prázdniny užíváte alespoň na 147896%! Máte v plánu nějaký dovolený? Jen se pochlubte, já vám budu závidět jen trošku. (Mé opálení se už loupe, přivádí mě to do deprese.)

(nechápu jak jsem mohla žít bez iPhonu. jeho foťák mě nepřestává udivovat)

Nový miláček ♥

15. června 2013 v 12:48 | the lizz. (král jelimán)


Jelikož můj starý mobil už jaksik nepostačoval (žádné hry, žádné aplikace, špatný foťák), tak jsem si u rodičů vyprosila nový mobil. Rozhodovala jsem se mezi Xperii L a Z, nakonec ale volba padla (díky mým rodičům) na iPhone.
A můžu vám říct, jiný mobil už nechci.
Jasněěě, je strašně moc lidí, kteří Apple nesnáší s iPhony odsuzují, ale.. JE BOŽÍ! A co na něm miluju nejvíc je foťák.
Naprosto perfektní, špičkový, výborný. Perfektní kvalita, ostří na hodně krátké vzdálenosti, rychlý .. Prostě .. Láska na první zmáčknutí. (I když naučit se psát na dotykáči, to bylo něco :D)
Taky mám (konečně)

INSTAGRAM


Takže jestli se vám líbí moje fotky, můžete mě follownout:)
A tady nějaké fotky za poslední tři dny:


Tak to by bylo, nějaký smysluplný článek zas příště. Užívejte pěkného počasí!

4 YEARS ♥

1. června 2013 v 11:43 | the lizz. (král jelimán)
Už je to přesně 1461 dnů. Přesně před 1461 dny jsem založila tento blog. Netušila jsem, že si ho tak oblíbím, nebo že na něj budu psát několik let. Přirostl mi k srdci a jakože fakt hodně moc.

Strašně si vážím vás, čtenářů, co sem chodíte a píšete komentáře, moc vám děkuju za pochvaly a věřte mi, že mi vždy zlepšíte náladu :)

Milý blogu , všechno nejlepší k čtvrtým narozeninám! ♥
(Ještě dva roky a může jít do první třídy!!! (joke))


Taky vám příjde tak neuvěřitelný, že už je červen?!

Don't wait for the perfect moment , make the perfect moment.

26. května 2013 v 11:54 | the lizz. (král jelimán)
Přesně za měsíc si budu užívat krásy tureckých pláží.
Přesně za tři týdny se budu radovat, jelikož mě bude čekat posledních pět dnů v prváku.
Jo, za normálních okolností bych si přála stroj času, ale teď ne. Jakože upřímně, poslední dny jsou fakt fajn. Když opomenu školu, písemky, známky apod., tak je všecko skvělý - nechci to zakřiknout, fakt ne.
Neuvěříte, ale v naší třídě jsou i takoví cvoci, jako já. (ANO, JDE TO!!!!!) Třeba J., se kterou máme pravidelné procházky po škole, což je super protože a) posilníme nohy a zadek (100 schodů) , b) zhodnotíme situaci (kluci). Dva v jednom. Celkem mě ale mrzí, že nás opustí maturanti, protože ti byli FAKT pěkní, jakože DOST - a když náááhodou zavadili omylem pohledem na moji maličkost (sekunda štěstí) hned mi to zlepšilo den. Deptá mně, že až budu ve třeťáku nebo čtvrťáku, tak nebudu mít koho očumovat Ach. Další věc, proč se netěšit. (Nepředstavujte si mě jako nějakou upištěnou fanynku starších kluků. Zachovávám za každé situace profesionální poker face a pištím jen v duchu, tak, aby to nikdo nepoznal.)
No dobře, jsou i situace, kdy vypadam trošku (víc) jako retard. Třeba když jsme kámošovi posolili pití tak moc, že když se napil, nevěděl, kam s tím. Jeho výraz? K nezaplacení. (Ne, nevěděl o tom.) I géniové mají své dny.

Včera jsem byla na Partičce. (Opět, 10°C, večer, venku.) Ale nějak jsem nevmínala, že mi odumírají končetiny. Prostě jsem se SMÁLA, smála jsem se tak moc, až se mi chtělo brečet. Bylo to úplně něco jiného, než v televizi a musím říct, že jsou fááákt hodně vtipní.

A pod perexem najdete další fotky ( z posledních dnů , nějak se to nakupilo ).
 
 

Reklama