MYŠLENKY

2014 wishes

2. ledna 2014 v 14:04 | the lizz. (král jelimán)
2014 (džízs, než si zvyknu na tu čtyřku, bude tam zas pětka) je tu. Hihiphuráá. (Kdo cítí lehký nádech ironie - you've got the point).
Říkám si, že je zbytečné dávat si předsevzetí stejně je nedodržím. Ale něco jinýho je vypsat si seznam přání, které chci, aby se splnily! (Samy, bez mé pomoci nejlépe. Ale já nejsem naivní, vím, jak to chodí, bez práce nejsou koláče,..)

Takže here we go:
1) Doufám, fakt doufám, že už si neprojdu tím slavným "boy-drama" jako kaaaždičkej rok, protože už mě fakt unavuje řešit blbosti. Proto doufám, že zůstanu s tím, s kým jsem (protože proč hledat desítku, když mám jedenáctku,..?)
2) Složit zkoušku FCE (ono se to zdá, ale já se nikdy nenaučím ty pitomý fráze!)
3) Najít svůj styl ve focení. (Jasně, fotím pořád, ale příjde mi, že všechno je tak nějak na stejný brdo, chce to prostě najít sebe sama.)
4) Neskutečně si užít Anglii. (Yeah, v květnu jedu do Anglie, bitches!)
5) Být na lidi hodnější. (To by se šiklo, protože hýřím ironií a lidi to občas furt nechápou.)
6) Naučit se vyjádřit své emoce. (Jo, jsem tak trochu posránek co se týče vylívání si srdíčka, mám vééélkej problém někomu říct, že ho mám ráda/je fajn; i když si to myslím.)
7) A konečně se naučit vracet lidem to, co pro mě dělaj, protože nemůžu bejt malej sobeček furt, přece jen, koho by bavilo jen dávat a nic nedostat za odměnu? Takže jo, méně sobectví a více oplácení dobrých skutků. (Což zahrnuje uklízení, hmm, hmmm..)
V roce 2013 jsem konečně žila naplno. S kamarády, rodiči. Zažila jsem toho spoustu a ani jeden jedinej den jsem nestrávila tak, že bych litovala sama sebe a naříkala, jak mám děsnej život, to fakt ne. Taky jsem vydržela fotit 365 days challenge; CELEJ ROK, všech 365 dnů mám vyfocenejch a je to to nejlepší, co jsem mohla udělat; tolik vzpomínek na jednom místě.
(Tento rok pokračuju, nevím, jestli to zas vydržím - odkaz je v menu btw.)

Lidi, mějte se dobře, usmívejte se, bavte se, milujte svůj život. Sami vidíte, jak rychle dny plynou, je zbytečný sedět ve starých sračkách (sorry za výraz) alá minulost, fakt že jo. Pokud se odpoutáte od pesimistickejch myšlenek, sami uvidíte, jak krásnej život je.

2O13

31. prosince 2013 v 16:26 | the lizz. (král jelimán)
Dlouho jsem se neozvala, důvod byl jednoduchý, užívala jsem si prázdnin a každou volnou chvíli jsem věnovala kamarádům nebo rodině, však se nebojte já vám tyhle prázdniny pěkně popíšu v nějakým článku !

Chtěla bych ale shrnout tento rok. Měla jsem pár předsevzetí, a myslím, že se mi splnily VŠECHNY. Jo, sama se tomu divím. Poznala jsem spoustu nových lidí, získala nové přátele, vyzkoušela nové věci (třeba jízda na motorce), našla toho nejúžasnějšího kluka pod sluncem, kterého mám nadevše ráda a prostě.. tento rok byl naprosto úžasný :-)
Jasně, říkám to furt, ale tentokrát to myslím fakt vážně, připadá mi, že snad žiju v pohádce, protože líp mi být snad ani nemůže. Nechci , aby to znělo nějak sobecky , ale když já jsem fakt ráda, že se mi daříí! :-D
JAKÝ JSTE MĚLI ROK VY? Co se vám povedlo a co ne?




VŠEM PŘEJU KRÁSNÝ NOVÝ ROK 2014, AŤ SE VÁM SPLNÍ VŠECHNA PŘÁNÍ! :-)

MERRY CHRISTMAS:)

24. prosince 2013 v 11:19 | the lizz. (král jelimán)


Dočkali jsme se! Zase po roce jsou tu Vánoce, tzn. spousta jídla, dárků, pohody a skvělých chvílí s příbuznými a přáteli :-)

Vám všem přeju NÁDHERNÉ Vánoce, ať se vám splní úplně všechny vaše přání, ať se neudusíte kostí z kapra (pokud ho jíte) a hlavě se nepřežerte cukrovím! :-D


ŠŤASTNÉ A VESELÉ !! :-)

You don’t always have to tell people you love them. You just have to give them no reason to doubt it.

21. prosince 2013 v 14:26 | the lizz. (král jelimán)
Chyběly vám mé určitě děsně zábavné články? (Ironie.) Jakože, já fakt chtěla napsat. Fakt chtěla. Jenže jsem vážně neměla čas. Každej víkend něco, přes tejden škola, kroužky. A to je pak těžký se donutit napsat něco smysluplnýho. (Jako bych já psala smysluplný věci,...).
Za poslední dva tejdny jsem málem umrzla na vánočních trzích (ale viděla zpívat Alberta Černýho..zase;), naučila se brzdit na ledních bruslích, rozvíjela svůj kulturní život v ostravském divadle, málem byla umačkána v Karolíně při shánění dárků (co máte pro rodiče a svý drahý polovičky?!) a zazářila s celou naší třídou před školou.

Měli jsme vystoupení na každoroční vánoční besídce; tančili jsme na What does the fox say a hlavními hvězdami byli naši spolužáci, kteří to tak rozjeli, že nám tleskala celá škola, skoro standing ovation. (Trénovali jsme to asi 4 hodiny, a přesto výsledek byl neskutečný.)

Napadl nám sníh (ok, jsou ho tak dva milimetry), ale Vánoční náladu stejně nemám. Nevím, tento rok se mi nějak vyhejbá takový to všeobecný nadšení, nevím čím to je. Ne že bych se na Vánoce netěšila, to zas jo (muhahaha, nažeru se!), ale chápete, už to tak nehrotím. Nevermind.

Co jste si přáli na Vánoce ?



(Jo, kluci dole maj legíny, ne nezdá se vám to).
Byli jsme sladcí, nojo, nojo.

Keep calm and dance 'till you die.

1. prosince 2013 v 13:16 | the lizz. (král jelimán)
Včerejší závěrečná se dá vyjádřit pouze slovy: "Au. Bolest. Všeho. Nejlepší. Večer. "
Neměla jsem vůbec trému. Absolutně ne. Tancování mě neskutečně baví a věděla jsem, že i kdybychom něco popletli, ztratíme se v davu. Polonéza, květinový valčík (jo, dostala jsem růži!), mazurka, blues, waltz, anglický valčík, tango, foxtrot, quick-step, polka, jive, cha-cha. Celého čtvrt roku jsem měla toho nejlepšího tanečního partnera, jako klobouk dolů, tančilo se mi s ním fakt dobře a ani mu moc nevadily pošlapaný boty.
Taky jsme se zúčastnili soutěže (polka, jive, chacha, waltz) a skončili jsme DRUZÍ, chápete, DRUZÍ! Takže máme medaili, diplom a taky neskutečně dobrej pocit. Taky jsem dostala cenu "nejsympatičtější partnerka" (oh, jak mě to těší), takže mé ego bylo asi kilometr nad stratosférou. Říkala jsem si, že to snad nemůže bejt lepší!

Bylo. O volným programu jsme všichni pařili na "what does the fox say"; pomalý ploužáčky jsem tančila s boyfriendem (!! já bezcitnej člověk jsem normálně cítila, jak děsně zamilovaná jsem) občas nějakej ten valčík s spolužákama popř. dalšíma lidma z kurzu, prostě cítila jsem se neskutečně (ale to asi každej!).
Všichni se smáli, tančili, rychle i pomalu; holky sundávaly boty (já taky, protože upřímně, nechtěla jsem riskovat amputaci noh.)

Po skončení naší závěrečné jsme pokračovali (ale jen vybraní!) do jednoho baru, kde hraje DJ celkem fajn pecky, no tam jsme to jinak rozjížděli! Už mě z toho kroucení bokama, třesení zadkem a poskakování na místě sice bolely všechny svaly, dokonce i ty neexistující, ale vydržela jsem dlouho! :-D

Závěrem mohu jen konstatovat, že to byl neskutečný večer. A noc. A ráno.
Dnes umírám, relaxuju, nejsem schopna ničeho. :-D




I am stronger than I look but not as strong as I act.

24. listopadu 2013 v 14:29 | the lizz. (král jelimán)
Dva týdny uběhly jako voda (ani po šestnácti letech mého života nechápu, jak by mohla voda běžet, voda snad teče ne..?) a já jsem zde, připravena napsat další veledílo. (V tomto okamžiku zavírám Google Chrome a jdu se kouknout na další díl HIMYM, v naději, že mě snad popadne tvořivá nálada..)

Během těchto čtrnácti dní, co jsem zde nenapsala ani písmenko, se událo spoustu věcí.
Zaprvé, šla jsem do divadla. A viděla jsem Vojtu Kotka. Ano, KOTKA. Ve skutečnosti je ještě hezčí, než v televizi. A jo, má chlupatou hruď a pár hodin ve fitku by mu neuškodilo, ale koho to zajímá, když má tvář tak pěknou, že bych se na ni dokázala koukat hodiny..?!
Zadruhé, všichni víme, že Charlie Straight se rozpadli. (Minutu ticha prosím.) Taky víme, že jsou z Třince. (Stejně jako já.) A že Albert Černý chodil na stejný gympl, jako já. (Stejně jako Klus. Jak tak přemýšlím, samý hvězdy, co já tam jen dělám..?)
A protože gympl slavil výročí, uspořádali nám překvápko a jo, ALBERT nám ZAZPÍVAL, a jo, MÁM S NÍM FOTKU, a jo DOTKL SE MĚ, a jo, kdybych byla kluk, tak z toho mám aspoň tejden mokrý sny.
i n f i n i t Y
Mimojiné: viděla jsem CATCHING FIRE, musím říct, že je to skvělý film, málem se mi i chtělo brečet při některých scénách, prostě, dojalo mě to (až na chvíle, kdy můj nejlepší kámoš měl pitomý poznámky nebo na celý kino řval místo "Haymitch" - HEJ BIČ).

Také se chystám na záverečnou nejlepšího kamaráda (už za dvě hodiny, absolutně nestíhám, oh my god); těším se (partyyyyyyyyyyyyyyy..ehm, zítra je škola, ale i tak, partyyyyyyyyyyy!)
BTW: Novej design. Nesnáším zimu, ale ta fotka mě uchvátila.
BTW2: Už je skoro konec listopadu?
BTW3: Mám už šaty na mou záverečnou, láska na první pohled!!

Far too many people are looking for the right person, instead of trying to be the right person.

11. listopadu 2013 v 16:34 | the lizz. (král jelimán)
Tak jsem zjistila, že se vdám jedině za předpokladu, že můj manžel bude slepý. Jelikož jsem se předevčírem viděla po ránu v zrcadle a upřímně musím říct, že Samara je podle mě teda kočka.
(Po devíti až třinácti minutách v koupelně je zase vše v pořádku, jen ten počáteční šok není moc dobrej pro mý srdce.)
(Ano, už oficiálně přiznávám, že z mýho šutru se opět stalo prokrvený fungující srdce.)

A taky jsem byla osvícená. (Nebo to je těma vločkama k snídani? A nebo tím, že mi narostl zub moudrosti? Nebo mi někdo strčil do prdele žárovku?) Musím se tedy pochlubit i vám! Z fyziky mám samé jedničky! No nekecám, šest známek, šest jedniček! Třeba jsem podědila geny po Einsteinovi. (Nebo taky ne..). Každopádně jsem ráda, protože mě čeká maturita z fyziky (eh), příjímačky na VŠ z fyziky (eh eh) a prakticky celej život budu používat fyziku (eh eh eh).
Se spolužákem už plánujem pááárty v Praze, tedy, studium, chtěla jsem říct studium.
Mimojiné jsem po měsíci přilepila písmeno O do klávesnice (ale odlepuje se mi Z), odešla mi nabíječka do iPhonu (takže jsem prakticky bez ruky) a koupila jsem si božskej kabát, ve kterým jsem nepřehlédnutelná.
Tož to by bylo všecko.
(Taky mě začíná pěkně štvát, když vidím kamarádky a kamarády, jak jsou nešťastně zamilovaní a pak příjdu já, úsměv od ucha k uchu a nejradši bych jim povyprávěla, jak neskutečně šťastná jsem, ale prostě nemůžu, protože mám nějaký city a vím, že kdybych kámoškám vyprávěla, jak nám to dobře klape, tak by 1) zabily mně nebo 2) spáchaly sebevraždu. Achjo. Proč nemůžou být VŠICHNI šťastní?)

Sometimes it’s better when things aren’t perfect - at least that way, you know it’s real.

27. října 2013 v 12:20 | the lizz. (král jelimán)
Milí čtenáři a čtenářky (v neposlední řadě transsexuální bytosti):
1. Proč mi nikdo neřekl, že je obrovská blbost tančit 5 hodin v kuse na podpatcích a pak ještě se štrachat 3 km pěšky domů? (Mé prsty u nohou necítím dodnes. Možná je to tím, ze nemají city.)
2. Chcete-li lepší známku ze zkoušení, usmívejte se na zkoušející(ho). Platí pouze v případě, že daná osoba chrlící nesmyslné otázky je opačného pohlaví. Nebo homosexuální.
3. Neposlouchejte své kamarádky, když říkaj "..bude to sranda." Ona to zpočátku sranda je, ale poté se může stát, že z té "srandy" vznikne docela trapas, a vaše jediný štěstí je, že nejste Bartošová, aby vás dávali na hlavní stránku každejch novin.

Jinými slovy, tento týden byl vážně skvělej. No, hlavně ona prodloužená, o který už jsem psala. Čekala jsem, že budu hodně tančit , psychicky - a hlavně fyzicky - jsem se na to připravovala tejden předem, ale ani to nestačilo. Mé nohy křičely, přímo řvaly, ale já je ignorovala a tančila celou noc dál. (Už umím polku!!! Prosím, standing ovation.) Taky mě můj boyfriend (jak mu říká mamka) naučil pokročilej waltz, ale ehm, na nohu jsem mu šlápla jen jednou, to se ještě celkem dá, ne?! Do sadry si ji da až po zaverecne.
Druhej den byla prodloužená kamaráda, to se taky celkem dalo, ale jak jsem již zmínila výše, větu "bude sranda" už dlouho nechci slyšet. (Ale tak, YOLO ne?! Ne, nesnáším to slovo, prostě už dlouho jsem si neudělala trapásek, jednou to přijít muselo. Jak vidíte na fotce niž, malém mi spadly šaty, ale muj boyfriend se díval jinam ... Ono ostatne ani neni na co se dívat.)


Jsou prázdniny (jasně, nikdo z vás to neví, že) - od začátku roku uběhlo už 300 dní, v obchodech jsou už Mikulášové a já už teď nadávám, že zas nevím, co koupit k Vánocům. (Stejně to zas nechám na poslední chvíli, znám se.)
Jo a děkuji za nominace v tom řetězáku, Liebster blog award, slibuji, že ho vyplním, jen chvíli strpení! :-D

Užívejte si prázdnin :-) /krátkejch, ale přece lepší, než plesnivět v tý škole ne?!/

Fall in love with someone who makes you laugh or you’re gonna be really fuckin bored when you’re 80 years old, with a broken hip, and sex is impossible.

18. října 2013 v 16:49 | the lizz. (král jelimán)
Konečně, KONEČNĚ, je pátek. Tento týden byl snad nekonečný! Mé pocity byly asi chci spát, chci domů, umírám, nechci se učit, nezajímáš mě Čelakovský, chci spát. A tak pořád dokola.
Hledala jsem proto nějaký důvody, proč každý den vstávat.
1. Ovesná kaše. Mohla bych ji jíst pořád (čokoládovou, banánovou, kokosovou) a s třemi dvěma lžícema arašídovýho másla to je to nejlepší, co mý chuťový buňky okusily.
2. Velká přestávka. (Rohlík z bufetu, kterej je to nejlepší na naší škole - samozřejmě až po mým blonďákovi, kterýho potkávám cestou do již zmíněného bufetu.)
3. Když vstanu a přežiju dalších 16 hodin, tak můžu zase spát! (Navíc, písnička Blurred lines jako budík mě vždycky vyžene z postele.)
Ve čtvrtek jsem pocítila krizi, když se mi zdálo o exponenciální funkci a její definici. V tu chvíli jsem pochopila, že jsem právě dosáhla dna.
relateforteens: Personal blog that you will love!
Čeká mě vstkutku náročný víkend. Jelikož jako druhačka chodím do tanečních, tak mě čeká prodloužená lekce. Oh.My.God. Jasně, mám skvělýho tanečního partnera, ovšem občas se nám stane, že se zakecáme a prostě vypadnem z rytmu nebo zapomenem kroky, otočky apod. JEŽÍŠI. Upřímně doufám, že to nějak zvládnem, odtančíme a pak propaříme celou noc budeme diskutovat na téma voleb. (Haha.. joke?!)
Držte mi, prosimvas, palce. Cha-chu si jedem jako největší borci, Jive si střiháme líp jak ve Stardance, ovšem polka.. No, nebudu to radši rozebírat. (Mám pěkný šaty, z podpatků mi asi upadnou nohy, absolutně nevím, co s vlasama, ale už se těším!!!!!)


(přišly mi fotky, koonečně jsem updatovala mou nástěnku!)

Taky už se tak těšíte na podzimní prázdniny?!?!

Either you run the day or the day runs you.

6. října 2013 v 13:07 | the lizz. (král jelimán)
Mým momentálním největší problémem je, že mi na klávesnici chybí písmeno O. Prostě vypadlo - samo, bez cizí, ehm, pomoci. Poslední nadějí je sekundové lepidlo, pokud ani to nezabere, tak se budu muset navždy smířit s tím, že nebudu psát slova, která obsahují toto písmeno. (A že jich je.)

V úterý jsme byli se třídou v Osvětimi (už to bylo depresivní a vstávat v 5:20?' kdo by nechtěl). Každpádně - Osvětim byla smutná (jak jinak), ale Krakow, který následoval pak, byl skvělej. A cesta autobusem dvakrát tak. Už jsem někdy zmínila, jak mám ráda mou třídu? Já jsem cvok; ale v naší třídě jsou i lidi ještě cvoklejší než já a ano, JDE TO. Hráli jsme si na angličany, fotili se se smrtkou a darovali jídlo bezdomovci. (Pravý bezdomovec vezme i jídlo, ten co to jen hraje, vás pošle do řiti. V polštině.)

Tak ráda bych vám popsala vše - ale nevím, kde začít. Jste šťastní? Hodně lidí, kterým jsem položila tuto otázku, mi odpovědělo "Jo, ale.." Ale chci někoho, kdo mě nechce. Ale chtěla bych lepší známky. Ale mám nadváhu.
Ale, ale, ale.
Člověk nemůže být šťastný, když na všem hledá chyby. Teprve když se naučíme respektovat náš vzhled, naši povahu, to, že někdy to s kluky nevyjde, že nemůžeme mít pořád samý jedničky - v tom momentě se stáváme šťastnými. Je to těžší než se zdá. Ale stojí to za to. Věřte mi.

Taky je tu novej design (jarní, podzimní?! mindfuck) a spousta fotek, protože we are so cool! (Zas nepřehánějme.)
Což takhle najít si nějaký pozitivum na tomhle studeným počasí?! ÚŽASNÝ PODZIMNÍ BOTY!
 
 

Reklama