Březen 2014

Deset důvodů, proč je lepší být holkou.

16. března 2014 v 17:26 | the lizz. (král jelimán) |  10 things
1) Každý ráno si můžete namalovat novej ksicht, takže můžete vypadat jako Bieber nebo Megan Fox (s trochou zručnosti).
2) Pokud máte a) velká prsa b) skvělej zadek, můžete tyto přednosti (zadnosti?) využít u zkoušení - výstřih nebo legíny a máte jedničku jak vyšitou. (Pokud nemáte ani jedno, tak nezbývá nic jiného, než se to našrotit.)
3) Jestliže jste krásná, nemusíte se učit, jelikož si můžete vzít milionáře a máte budoucnost zajištěnou. ( Pokud ale krásná nejste, aplikujte bod č. 1 a na ksicht si namalujte nějakou slavnou herečku. V tom případě ale doporučuju se už nikdy neodlíčit.)
4) Najíte se zadarmo, protože za vás kluci všechno zaplatěj.
5) Pokud jste krásná (když ne, opět viz bod 1), nemusíte hnout ani prstem. Společnost očekává, že vše udělá muž. (Pokud není homosexuál.)

6) Můžete brečet u Titanicu, Medvídka Pú, Večerníčku, Barbie a Labutího jezera, Drahý Johne, Poslední písně a nikdo to řešit nebude (jen bacha, aby se nerozmazal make-up!!!)
7) Můžete využívat svých psí očí (popř. jiných očí, když na to příjde,..), pokud vám něco nejde (třeba otevřít láhev nebo roztrhnout obal čokolády) a nebo jste jen líné to udělat samy.
8) Pokud hrajete LoL, NFS, GTA, WoW, Fifu nebo NHL, budete nošeni v náručí, opečovávané, nazýváný bohyněmi, nikoliv "trapným tlustým nerdem, co furt hraje střílečky tyvole, žádnej život, sluneční světlo neviděl, fakt vodporný"
9) V případě, že jste velice přítulné, kluci budou stát řady a vy si budete moci vybírat, nenastane situace, že o vás někdo řekne, že jste "perverzní úchyl co myslí jen na to jedno".
10) Dokážete dělat více věcí najednou. Psát na blog o zdravém životním stylu a jíst čokoládu s Oreo , chatovat na facebooku a trhat si obočí, mluvit s klukem, co vypadá, že se teleportoval z pravěku a myslet na toho hokejistu, kterej s váma nikdy chodit nebude, poslouchat výčitky vaše kluka a přitom přemýšlet nad úkolem z matiky. Prostě paráda.

Opět další článek ze série "10 věcí". Tohle je tak nabitý ironií, že to snad víc nejde. Tak to vemte v potaz. (Za diskriminaci kluků se omlouvám, ovšem nemám pocit, že bych jich tu moc bylo. Kdyby snad ano, tak jaký výhody maj kluci?)

Jakých "10 důvodů/věcí/apod" mám napsat příště?

The unexpected things are always the best :-)

9. března 2014 v 17:07 | the lizz. (král jelimán) |  MYŠLENKY
Představte si následující situaci: Dva puberťáky (no, dobrá, jeden skoro dospělý puberťák) čekající na autobus domů, polemizující o smyslu života. Ok, kecám, polemizující o naprostejch blbostech. A v tom to příjde. Jeden z nás prohlásí: Pojedem na Konec světa! (Název vesnice vzdálené asi 20 km od místa, kde žiju, není podstatný. Myslím, že tam ještě jezdí vlaky na parní stroj..) Whatevs, zpět k pointě. Z nápadu, že pojedem dvacet minut autobusem do nedaleký vesnice/prdelesvěta jsme nakonec došli k závěru, že pojedem do Prahy. Zčekovala jsem IDOS, kterej mi oznámil, že za dvě hoďky nám jel vlak. (Pět hodin cesty, 400 km).
Jediný problém (avšak celkem velký) byl, jestli nám (resp. mně) to rodiče dovolej. (25 minut prošení, nekolik telefonátů, krev, pot).
17:14 jsme seděli ve vlaku vstříc pražským dobrodružstvím. Já, on a baťoh.

Přijeli jsme do Prahy tak kolem tý desátý večer, málem mě trefil infarkt v metru /fakt divní lidi, člověk aby se bál o své zdraví/. Měla jsem kupodivu celkem ucházející pizzu z automatu ( když je hlad jako kráva, sežeru i nečí ruku) a taky jsem měla kde spát. Jak říkám, všecko bez chybičky. (Jediná chyba byla, že jsem na tý pizze měla ananas. Jako fakt? Komu by to chutnalo?)

Dalšího dne jsme prošli celou Prahu (fajn, centrum a nějaký ty okrajový části, chápem, to co už znám nazpamět z mých předchozích návštěv), počasí úplně nádherný, všichni na mě mluvili anglicky (a byla jsem v Palladiu..no.. co si budem nalhávat, nákuporgasmus. Jediná škoda, že jsem si na Pařížský nenabalila nějakýho miliardáře v Range Roveru).

Kdyby mi někdo ráno v deset, když jsem zrovna svačila rohlík z bufetu řekl, že večer budu obloukem obcházet pražský opilce, nevěřila bych mu. A teďka, když už jsem doma, živá a pražsky naladěná, můžu říct, že to byly fakt skvělý dny (s ještě skvělejším doprovodem). Víc takovejch veljetů! (A víc peněz! Sponzoring? Anyone?)