Únor 2014

10 zákonů schválnosti

25. února 2014 v 16:27 | the lizz. (král jelimán) |  MYŠLENKY
1. Všichni dobří kámoši chodí do škol v jiným okresu, takže se vám smějou do ksichtu, že si válej šunky doma, přičemž vy posloucháte kecy frigidních učitelek (popř. úchylných učitelů).

2. Když už tedy nastane doba, že máte jarňáky vy a můžete se smát do ksichtu ostatním, dojde vám, že celý dopoledne můžete leda tak sedět na prdeli, protože kámoši jsou ve škole, žejo.

3. Koupíte si borůvky za sedmdesát korun, řeknete si, že si dalšího dne uvaříte skvělou snídani. Ráno tedy vstanete o půl hodiny dřív a při pohledu do ledničky zjistíte, že ty předražený chemií nasáklý borůvky přes noc zplesnivěly.

4. Do třídy má přijít nový spolužák, vy se modlíte, ať vypadá jako kříženec Iana Somerhaldera a Logana Lermana. Ve skutečnosti však vypadá spíš jako kříženec mezi jezevčíkem a lemurem.

5. V druhém případě onen spolužák opravdu vypadá jako adept na příštího Mr. Universe, ale po důkladném prošmejdění jeho facebooku zjistíte, že je zadaný. S klukem.
image
6. Píšete článek, hotový bestseller hoden několika ocenění, v tom se vám vypne notebook a článek je v prdeli, protože jste samozřejmě ještě nezapli automatický ukládání.

7. Jdete ven/ na procházku/ do obchodu/ krmit labutě/ sbírat kaštany a strašně se vyfiknete, luxusní linky, krásné vlasy, legíny a boty na podpatku. Nepotkáte nikoho, kromě slepého bedomovce Bořka.

8. Jdete vyhodit koš, vypadáte jako vytažení z kanálu, na sobě kalhoty po babičce a obočí připomíná amazonskej prales, potkáte nejhezčího kluka ze školy, redaktora Novy, který si vás splete s vyhynulým druhem opice a oblíbenýho zpěváka.

9. Napíšete si naprosto propracovaný tahák, pipláte se s ním dvě hodiny (tj. čas, který jste se mohli učit), střídáte Tahomu na nadpisy a Verdanu na data. Dalšího dne před písemkou zjistíte, že jste si taháček nechali doma.

10. Po dlouhém snažení máte krásné vlasy, kulatej a pevnej zadek, velký prsa a kluka podle vašich snů, kterej je taky dobře finančně zajištěnej. A v tom se vám vypne The Sims 3 a vše je ztracený.


A ne, opravdu jsem to nepsala z vlastních zkušeností. Tedy, občas ano. Chtěla jsem vám napsat zase nějakej srdceryvnej update z mýho života, ale řekla jsem si, že mý trable počkaj. Takže tento článek berte hodně s rezervou, však mě znáte, ironie a tak. Měla jsem jen chuť napsat něco.. jinýho.

I’m in love with the idea of you and me still together in the future.

16. února 2014 v 18:11 | the lizz. (král jelimán) |  MYŠLENKY
Ač se snažím, jak se snažím, stále nenacházím dostatek času na všechny aktivity, které chci stíhat. Přece jen, taháky se samy nenapíšou, svaly samy nenarostou a kámoši historky z párty zapomínaj rychle, takže mi nezbejvá nic jinýho, než se pokusit nezbláznit se a každej den v týdnu si naplánovat, abych fakt stihla vše, co potřebuju. Nic lehkýho, co si budem nalhávat.

Valentýn tento rok byl trochu jinej. Poprvý za mých šestnáct let jsem nemusela koukat na romantický drama s plyšákem. Nene, letošní Valentýn jsem oslavila koukáním na olympiádu a jezením děsně dobrý pizzy s boyfriendem. Vlastně pátek jako každej jinej. (Člověk si chce jít sednout na nějaký pizzerie/čajky a všude plno párů a žádný místo pro nás, fakt mi příjde ten svátek naprosto zbytečnej.)
Lidé se mění a já jsem živoucí důkaz. Jsou tři věci které bytostně nesnáším: hory, sníh a zimu. A přece jsem se patnáctýho února vydala na Lysou horu. Ano, taky by mě to ještě před týdnem pobavilo, až bych vydávala zvuky podobný kokrhání. (Řekli jsme si s boyfriendem, že si uděláme vejlet.) Málem jsem umřela (RIP MÁ FYZIČKO) na vrcholu mě málem sfouklo (a to nejsem zrovna tintítko!) a skoro jsem si narazila kostrč (byla to pecka, že ani solidní vrstva podkožního tuku na mým zadku neutlumila pád). Ale ten výhled a pocit, že jsem ji zdolala, byl naprosto neskutečný. (A o tom, že jsme se pak nažrali v Mekáči jak hovada, pásky praskaly, hranolky všude,.. , pomlčím, protože na to nejsem zrovna pyšná.)

Naprosto mě irituje beer challenge.
Žeru olympiádu, sleduju snad vše krom bobů a curlingu.
A už vyčkávám jarní prázky, který vypadaj, že fakt budou jarní, protože už kvetou sněženky!
(Jsem líné prase a dokumentační fotky o mém výstupu se mi nechcou zmenšovat, takže sorry guys, možná jindy.. Von pohled na červenýho lachtana na pokraji infarku stejně není zrovna vrzušující.)

It’s exciting when you find parts of yourself in someone else

1. února 2014 v 14:55 | the lizz. (král jelimán) |  MYŠLENKY
Leden utekl jako voda, pololetí je za náma a teď se nabízí otázka, kdo čtvrtek přežil a kdo byl vyhozenej na ulici? No, já jsem si vysloužila slovy pochvaly, jelikož jsem přinesla cár papíru, kde se nacházely jedničky a jedna dvojka, takže rodičostvo bylo spokojeno. Ano, taky mi příjde trapný mít jednu dvojku z MATIKY, ale každý má učitou slabinu (musím podotknout, že matematika je mou VELKOU slabinou). Jak jste dopadli vy? :-)
h0esforever:
Minulej měsíc byl takovej zvláštní. Taková horská dráha docela. Ale poslední týden byl naprosto boží, skvělej, so mučo fantastikoo, a prostě, áchgfh, je to tak krásný chodit s úsměvem na tváři, mít důvod proč každý den ráno vstát z postele a proč nespáchat rituální sebevraždu. Je fajn mít kamarády, kteří vás rozesmějou v jakékoliv situaci. A ještě lepší je mít někoho, kdo chápe váš naprosto pitomý humor, snáší občasné pubertální projevy a stejně vás vidí pořád stejně.
Nechápu, jak jsem celej život mohla být takovej flegma co se týče citů. Jak jsem si mohla myslet, že mám místo srdce šutr. Tyjo, fakt jsem se dost změnila. Skoro cítím chuť cukrový vaty v puse. BOŽE, MĚKNU.

Je mi líto, že sem nepíšu častěji. Jenže můj týden vypadá asi takto: nechutný vstávání, sranda ve škole, po ní fitko, nebo kroužky, pak hodně jídla, čekání na den, až konečně budu s O., dny s O., víkend, nechutný vstávání a tak pořád dokolečka. Možná to zní nudně, ale já si to užívám. (Až na to učení.) Mám se fajn, lidi jsou fajn, sníh roztál, nač si stěžovat?

Doufám, že se máte stejně fajn. A dnes jdu plesovat, mé nohy umíraj už teď, ach ach .