Když mám na někoho vztek, tak si při volejbalu představuju, že míč je hlava daný osoby, kterou nesnáším. A hned mě učitel chválí, že mám dobrej smeč. To samý jsem začala praktikovat při cvičení a v posilovně - prostě si vybíjím zlost tím, že nadávám, potím se jako prase a ano uznávám, vypadám jako kříženec pneumatiky a lachtana, ale ten pocit, který mám po docvičení, je naprosto nepopsatelný (nemyslím tu bolest každýho milimetru mýho těla, ale tu vnitřní radost).
Když v sobě všechno dusím, tak to není dobrý. Mám věčně blbou náladu a chodím jak feťák bez koksu. Ale pak jsem si řekla, a dost. Přeci si nebudu kazit tak krásnou zimu (bez sněhu! bez sněhu! jo!) tím, že budu chodit zamračená a přidělávat si vrásky, takže jsem dotyčnýmu člověku řekla bez omáčky všechno, co mě štvalo. A jo, cítím se podstatně líp (všechno se vyřešilo, já mám klidný spaní, vrásky odložený na dobu neurčitou). Takže jsem si z toho vzala ponaučení, že příště nebudu naivně čekat, až se všechno magicky zlepší samo, protože v 80% případů to tak nefunguje. Když něco chci, tak si za tím musím jít, a ne čekat, že nějaká dobrá víla mávne hůlkou a vše bude najednou v pořádku.

Užívejte si poslední tejden před uzavřením známek, teď nastává ta nejlepší část pololetí, hra s názvem " Jak si pokazit známky na poslední chvíli ! " Enjoy.
(Btw. chtěli byste, abyhc přidávala třeba nějaký "photo randomy" ? :-)
Lásky čas jsem ještě neviděla .. jdu stahovat!
s tím volejbalem .. když jsem s ním v první třídě začínala tak nám to přesně takhle trenér říkal
naštěstí dneska už to nepotřebuju za těch 9 let trénování
D
A maturáky si užívám neboj :3 jeden včera totálně užitej a dneska mě čeká další :'3