Prosinec 2013

2O13

31. prosince 2013 v 16:26 | the lizz. (král jelimán) |  MYŠLENKY
Dlouho jsem se neozvala, důvod byl jednoduchý, užívala jsem si prázdnin a každou volnou chvíli jsem věnovala kamarádům nebo rodině, však se nebojte já vám tyhle prázdniny pěkně popíšu v nějakým článku !

Chtěla bych ale shrnout tento rok. Měla jsem pár předsevzetí, a myslím, že se mi splnily VŠECHNY. Jo, sama se tomu divím. Poznala jsem spoustu nových lidí, získala nové přátele, vyzkoušela nové věci (třeba jízda na motorce), našla toho nejúžasnějšího kluka pod sluncem, kterého mám nadevše ráda a prostě.. tento rok byl naprosto úžasný :-)
Jasně, říkám to furt, ale tentokrát to myslím fakt vážně, připadá mi, že snad žiju v pohádce, protože líp mi být snad ani nemůže. Nechci , aby to znělo nějak sobecky , ale když já jsem fakt ráda, že se mi daříí! :-D
JAKÝ JSTE MĚLI ROK VY? Co se vám povedlo a co ne?




VŠEM PŘEJU KRÁSNÝ NOVÝ ROK 2014, AŤ SE VÁM SPLNÍ VŠECHNA PŘÁNÍ! :-)


MERRY CHRISTMAS:)

24. prosince 2013 v 11:19 | the lizz. (král jelimán) |  MYŠLENKY


Dočkali jsme se! Zase po roce jsou tu Vánoce, tzn. spousta jídla, dárků, pohody a skvělých chvílí s příbuznými a přáteli :-)

Vám všem přeju NÁDHERNÉ Vánoce, ať se vám splní úplně všechny vaše přání, ať se neudusíte kostí z kapra (pokud ho jíte) a hlavě se nepřežerte cukrovím! :-D


ŠŤASTNÉ A VESELÉ !! :-)


You don’t always have to tell people you love them. You just have to give them no reason to doubt it.

21. prosince 2013 v 14:26 | the lizz. (král jelimán) |  MYŠLENKY
Chyběly vám mé určitě děsně zábavné články? (Ironie.) Jakože, já fakt chtěla napsat. Fakt chtěla. Jenže jsem vážně neměla čas. Každej víkend něco, přes tejden škola, kroužky. A to je pak těžký se donutit napsat něco smysluplnýho. (Jako bych já psala smysluplný věci,...).
Za poslední dva tejdny jsem málem umrzla na vánočních trzích (ale viděla zpívat Alberta Černýho..zase;), naučila se brzdit na ledních bruslích, rozvíjela svůj kulturní život v ostravském divadle, málem byla umačkána v Karolíně při shánění dárků (co máte pro rodiče a svý drahý polovičky?!) a zazářila s celou naší třídou před školou.

Měli jsme vystoupení na každoroční vánoční besídce; tančili jsme na What does the fox say a hlavními hvězdami byli naši spolužáci, kteří to tak rozjeli, že nám tleskala celá škola, skoro standing ovation. (Trénovali jsme to asi 4 hodiny, a přesto výsledek byl neskutečný.)

Napadl nám sníh (ok, jsou ho tak dva milimetry), ale Vánoční náladu stejně nemám. Nevím, tento rok se mi nějak vyhejbá takový to všeobecný nadšení, nevím čím to je. Ne že bych se na Vánoce netěšila, to zas jo (muhahaha, nažeru se!), ale chápete, už to tak nehrotím. Nevermind.

Co jste si přáli na Vánoce ?



(Jo, kluci dole maj legíny, ne nezdá se vám to).
Byli jsme sladcí, nojo, nojo.

Keep calm and dance 'till you die.

1. prosince 2013 v 13:16 | the lizz. (král jelimán) |  MYŠLENKY
Včerejší závěrečná se dá vyjádřit pouze slovy: "Au. Bolest. Všeho. Nejlepší. Večer. "
Neměla jsem vůbec trému. Absolutně ne. Tancování mě neskutečně baví a věděla jsem, že i kdybychom něco popletli, ztratíme se v davu. Polonéza, květinový valčík (jo, dostala jsem růži!), mazurka, blues, waltz, anglický valčík, tango, foxtrot, quick-step, polka, jive, cha-cha. Celého čtvrt roku jsem měla toho nejlepšího tanečního partnera, jako klobouk dolů, tančilo se mi s ním fakt dobře a ani mu moc nevadily pošlapaný boty.
Taky jsme se zúčastnili soutěže (polka, jive, chacha, waltz) a skončili jsme DRUZÍ, chápete, DRUZÍ! Takže máme medaili, diplom a taky neskutečně dobrej pocit. Taky jsem dostala cenu "nejsympatičtější partnerka" (oh, jak mě to těší), takže mé ego bylo asi kilometr nad stratosférou. Říkala jsem si, že to snad nemůže bejt lepší!

Bylo. O volným programu jsme všichni pařili na "what does the fox say"; pomalý ploužáčky jsem tančila s boyfriendem (!! já bezcitnej člověk jsem normálně cítila, jak děsně zamilovaná jsem) občas nějakej ten valčík s spolužákama popř. dalšíma lidma z kurzu, prostě cítila jsem se neskutečně (ale to asi každej!).
Všichni se smáli, tančili, rychle i pomalu; holky sundávaly boty (já taky, protože upřímně, nechtěla jsem riskovat amputaci noh.)

Po skončení naší závěrečné jsme pokračovali (ale jen vybraní!) do jednoho baru, kde hraje DJ celkem fajn pecky, no tam jsme to jinak rozjížděli! Už mě z toho kroucení bokama, třesení zadkem a poskakování na místě sice bolely všechny svaly, dokonce i ty neexistující, ale vydržela jsem dlouho! :-D

Závěrem mohu jen konstatovat, že to byl neskutečný večer. A noc. A ráno.
Dnes umírám, relaxuju, nejsem schopna ničeho. :-D