Září 2013

SEPTEMBER

29. září 2013 v 12:34 | the lizz. (král jelimán) |  month in photos


Září je u konce (taky to nechápu) a musím říct, že to byl skvělej měsíc! Jasně, začala škola, to ovšem přineslo mýmu tělu hodně posilování ve fromě smíchu (škoda, že nejde vytvarovat vánočku jen z toho, když se smějem jako pakoňové).
Aspoň že je hezky slunečno, když už je zima jako prase. (Vzít si sukni je skoro stejné, jako spáchat sebevraždu, ono mrznutí dolních končetin není zrovna smrt, jakou bych si přála.)
A víte co? Druhák je zatím fajn. Sice píšem písemek víc, než si dokážu zapamatovat, ale každej den ve škole je vtipnej, skvělej, jánevímco, plus již dříve zmínění starší kluci...
Jo, užívám si každej den.

focení v hodině češtiny je skvělá zábava / v ZOO s kamarádem-tanečním partnerem / výhled z jedenáctého patra na "město" kde bydlím / super jump s spolupakoněma (tj. spolužačkama) / pokus o to vypadat roztomile / takhle jednou na bruslích s nejlepším kamarádem

Jakej měsíc jste měli vy? :)

As soon you stop wanting something, you get it.

21. září 2013 v 15:39 | the lizz. (král jelimán) |  MYŠLENKY
Když se mám učit, je i koukání z okna vzrušující činnost. (Z okna vidím les, pole, důchodce na procházce a kočku, co nám čůrá na trávník.) Jako klasicky jsem se nemohla donutit k tomu otevřít sešit fyziky, protože 1) nejsme dobří kamarádi, spíš něco jako Harry Potter a starej Voldy a za 2) ta změť čísel a písmen mi beztak dává smysl jako filozofická kniha v čínštině.
Takže jsem se rozhodla odložit rande s fyzikou na dobu neurčitou (občas lituju, že sešit nemá nožičky a nemůže utéct) a dala jsem se do čtení. Mých článků. Třeba před půl rokem. Rokem. (Sem tam jsem se i plácla do hlavy a zanadávala, jak jsem mohla bejt tak blbá.)


Třeba v tomhlenctom článku jsem se zmínila, že se na mě tři sekundy díval ňákej Blonďák.
Hm. Hm. Vidíte to, po více než půl roce vím, jak se ten bloňdák jmenuje, že jezdí na motorce, nejí špenát (nechápu), hrál hokej - vím toho dost. Možná to je proto, že s ním asi čtvrt roku chodím. Nojo. Kdo by to řekl, že když na něj budu celej březen intenzivně koukat, smát se jako kobyla, tak neuteče, ba naopak, si mě všimne. Mám prostě štěstí. (nebo dobrej úsměv, who knows)
Hm, třeba to vysvětluje, proč mám skoro pernamentně dobrou náladičku. (Musim zaklepat!!!) A nebo to je taky vina kámošek. (A to jsem si myslela, že nás puberta přešla. Ne. Evidentně ne.)
Taky jsem včera jela v tomhle do školy, no musím říct, ty pohledy ostatních? K nezaplacení. (Jo, bylo to poprvý a naposled, ale tak, pár minut vyjímečnosti jsem si mohla dopřát, ne?!)


Taky jsem chtěla poděkovat a vaše komentáře, protože jich je více než dost, a čtu KAŽDEJ, mám z každýho radost tak velkou, že to skoro nahradí pocit po snězení čokolády, ale prostě nestíhám odepisovat. Mrzí mě to, ale věřte mi, jsem vám moooooooc vděčná, že čtete mý bláboly!

JAK SE MÁTE VY? :-)

Don't worry, if it is supposed to happen , it will !!

15. září 2013 v 12:43 | the lizz. (král jelimán) |  MYŠLENKY
Máme tady půlku září, já nevím, co udělat dřív ( myslím, že jediným řešením je se na všechno vykašlat nebo spáchat rituální oběť na důkaz toho, že teenageři toho maj na svých bedrech moc. Ne, dělám si legraci.) a jedno z mých tří největší přání je, aby den měl tak minimálně 50 hodin (pak bych možná stíhala vše, co chci).
yanilavigne: More?
Nicméně, tento týden ve škole bych zařadila někde mezi hodně dobrý a skvělý jako prase. Začalo to pondělkem, když jsme si o volný hodině - já a dva další spolužáci - objednali pizzu. (Jak si lépe zpříjemnit devět hodin, než velkou dávkou kalorií a Coca Colou zadarmo?)
Jelikož byli třeťáci na turisťáku, tak jsme s kamarádkou omezily chození po škole jen na nejnutnější případy. (Sýrovej rohlík v bufetu). A i když nám opravdu chybělo očumování kluků, nedávaly jsme to na nás znát. Ale musím říct, že takhle mi vzít motivaci chodit do školy?! Rovnou mi mohli dát pětidenní prázdniny! (Ale tak, měla jsem každej den na devět, tak to vedení školy MOŽNÁ odpustim.)

V pátek konečně přijeli třeťáci z turisťáku, a já jsem takovej lucker, že zrovna když jsem vyšla ze dveří jsem viděla TOHO dotyčnýho, no říkám vám, málem to se mnou seklo. (Ale udržela jsem se. Možná to bude tím, že jsem měla tenisky. V podpatkách bych to asi nedala.)
(Jen do tří věcí jsem se ve svém životě zamilovala na první pohled - srdíčkovanej svetr, iPhone a tenhle kluk. Se všema to vyšlo, i když musím uznat, že zaplatit za ten svetr bylo pro mně a mou peneženku docela utrpení. )


Upřímně doufám, že se ve škole máte taky tak dobře! Když ne, najděte si nějakou motivaci - třeba pěknýho maturanta. Hned se vám bude vstávat líp! (doporučuje 9 z 10 puberťaček)

life hack: can’t do homework if you don’t have a home. burn it down you piece of shit.

2. září 2013 v 15:05 | the lizz. (král jelimán) |  MYŠLENKY
"O můj bože."
"Nevsvtávám."
"Nejdu."
Mé první tři myšlenky dneska ráno. Ale jo, čekala jsem to horší. Dnes to bylo něco mezi sebevraždou a předávkování se čokoládou.

Ale zas, měla jsem velkou motivaci. (Dobře. Nebyla velká. Spíše dostačující) Po dlouhý době jsem viděla Hokejistu, bráchu Hokejisty, alias Hokejista starší, taky další pěkný kluky (který už s kámoškou moc dobře známe - 4,6,7,16,18, a Nečíslo - ti jsou, jak bych tak řekla, THE BEST OF ALL, jinak řečeno důvod, proč si cestu do bufetu prodloužíme o polovinu). Ale děláme to i pro naše zadky! Přece jen, jsou to jen tři patra. 3x20 = 60 schodů. 60 schodů šestkrát denně? To pak netrénovaný zadek (tj. můj) naříká a je problém si sednout. (No, jelikož ve škole musím sedět 45 minut v kuse, je to dvakrát větší utrpení).

Taky jsem viděla rozvrh. (Už minulej tejden, ale pořád jsem doufala, že to je jen aprílovej žertík v září.)
Nebyl.
Takže když to shrnu, devět hodin v pondělí, na sedm v úterý, 4x týdně fyzika, chemie, biologie - no sen!
Sen všech šprtů. Noční můra všech ostatních.
Ale jak říkám, jsem optimista (alespoň se snažím tak vypadat), a proto říkám, TENTO ROK BUDE FAJN. (Musí bejt.)

zkuste se smát v 7 ráno! / mám swag a fotku v zrcadle, můžu umřít! just kidding, ale tak fotka bejt musela
--
Co váš první den?!?