2O16

31. prosince 2016 v 19:39 | the lizz. |  MYŠLENKY
2016.
Byl to prostě skvělej rok, co víc říct?

Tolik skvělejch akcí. Ne že bych byla nějaká extra party girl - už mi přeci jen táhne na dvacet a není to, co to bejvávalo - nicméně jsem si fakt užila všechny plesy, protože to je vždycky taková fancy událost, kde aspoň trochu vypadám díky kouzlům make-upu jako člověk a ne jako mrtvola s brutálními kruhy pod očima. A taky kluci v oblecích, no.
Ale taky normální párty nebyly úúplně k zahození (tedy.. až na tu příhodu s rozbitým obličejem, který se teď, když už nevypadám jak balón s nosem ve velikosti okurky, už jen směju!) - v velkoměstě jsou ty párty prostě tak nějak, no, lepší, než u nás na vesnici.

Což mě přivádí k dalšímu bodu - bydlení v Brně! V krásným, velkým, obr bytě. Kde jsme dva! Já a moje drahá (a taky nejlepší) polovička. Jo, taky bych si rok zpátky klepala na čelo (v DEVATENÁCTI? bydlet s KLUKEM??!! vždyť si nic neužiju!! ) , ale můžu říct, že to předčilo všechny mé představy. Je fajn nemuset řešit, jakýho divnočlověka dostanu na pokoj na koleji (ne že by tam byli jen divnolidi, ale s mým štěstím jsem to nemohla pokoušet!) a moct se chovat úúúúplně přirozeně, aniž by vás někdo odsuzoval. No, jak říkám, skvělý.

Skvělá byla taky dovolená na Rhodosu. Moje první společná dovolená s přítelem, připadala jsem si jak velká holka!!! Teda.. do chvíle, než se mě nějakej animátor ptal, kolik mi je. Když jsem stydlivým hláskem řekla že je mi devatenáct, jen nevěřícně kulil oči. Nojo, snad třeba v třiceti mi těch dvacet let už někdo tipne!

A další věci. Euforie z první větší zkoušky na medicíně - úšpěsný pitvy, to bylo supr. Oslava zvládnutých zápočtů, seznamovák, radost z odmaturování, třikrát skákání nadšením při přečtení "přijata" po přijímačkách..
Inu, splnila jsem si všechny cíle, který jsem si minulej poslední, silvestrovský večer, dala.
Sice jsem většinu dní proseděla nad knihami, ve chvílích, kdy ostatní seděli u bazénu, lyžovali nebo dělali jiný, mnohem zábavnější aktivity, ale když to hodnotím teď, tak jsem ráda, že jsem to udělala. Protože jsem sama sebe nezklamala (..což vždycky nesu hrozně těžce.)

Nezbývá než doufat, že příští rok, 2017, bude stejně tak skvělej, jako rok tento. (A to by jakože mohl, v mým datu narození jsou tři sedmičky, takže... šťastný číslo!?).

Tak tedy, všem přeju KRÁSNÝ NOVÝ ROK, a hlavně ráno vstaňte (nebo se vyplazte) PRAVOU NOHOU, JO?!Výsledek obrázku pro new year meme tumblr

 

Vánoční nostalgie aneb Jak se mi po blogísku zastesklo

24. prosince 2016 v 16:06 | the lizz. |  MYŠLENKY
Mám děsnej hlad a voní mi tu kapr pod nosem, takže v mým mozku to je jen samý JÍDLO, JÍDLO, UŽ? a i když jsem ženského pohlaví, tak multitasking krapet selhává, a tedy sepsání něčeho smysluplnýho je docela těžký, chápem, žejo.

Vánoční náladu jsem tento rok dostala asi tak..ve čtvrtek. Ale lepší, než nikdy, to zas jo. Prosinec byl celej takovej hektickej, takže mě jen pouhá představa na Štědrej den docela děsila. Hlavě tedy nákupy dárků, protože v mým mozku se nacházely samý geny způsobující rakovinu, sem tam nějaký to latinský slovíčko typu haemorrhagia a výjimečně i všechny součásti RTG zesilovače. Jo, chápete to správně, zápočtovej týden byl přímo před Vánoci, takže místo flákání se po obchoďácích jsem seděla na zadku a proklínala své mladší já, které si usmyslelo býti doktorem.

Ale když tedy pominu chvíle, kdy propadám zoufalství, že nemám šanci se to nikdy naučit (takže asi tak 14 hodin denně), tak mám tu školu i ráda. Baví mě nosit bílej plášť, baví mě koukat na chromozomy v mikroskopu a taky mě baví si neustále stěžovat, jak těžký to máme s ostatními spolužáky. Protože to by nebyl medik, aby si furt jen nestěžoval, víte?

I když jsem dneska, na Štědrej den, musela učinit velmi smutý čin - naučení se pár otázek na zkoušku z biofyziky (při učení tohoto předmětu už si fakt jsem poněkud jistá, že tohle je nad mé síly - svatá maturita z fyziky!), tak jsem samozřejmě dodržela starý dobrý tradice. Třeba hraní Age of Empires s taťkou nebo sezení v pyžamu celej den až do večeře (jsem prase?).

Čím jsem starší, tím víc se těším na štědrovečerní večeři. Mám ráda, když si sednem ve třech, já a rodiče, povídáme si (JÍME,JÍME, ŽEREM!) a je to takový fakt hrozně fajn. Až je mi občas líto, že ten čas večeře strašně uteče (i když si VŽDYCKY dávám druhý kolo - přídavek kapra, polívky, VŠEHO!!!!!!) a musí se jít ke stromečku, rozbalovat dárky.
Ale zas je fakt, že tento rok se fakt těším, že dostanu různý arašídový másla, to jsou fakt věci, na který se hroozně moc těším.

Přeju Vám všem, abyste měli pěkný Vánoce.
A taky abyste se měli všichni rádi!
Výsledek obrázku pro christmas tumblr

,, Life is short, always choose happiness "

10. srpna 2016 v 15:34 | the lizz. |  MYŠLENKY
Když jsem si četla posledních pár pokusů o článek, vždy jsem došla k závěru, že i generátor náhodných slov by byl smysluplnější. Hotová tragédie.

Stejně tragická je také skutečnost, že jsem zase o rok starší(ale ne dospělejší, to si zas nepleťme pojmy z dojmy) a NAVÍC už jsem taky studentnkou vysoké školy. Tady je ten první problém. JÁ a VYSOKÁ? Však měřím jen 165 cenťáků! (Vtip, humor, atakdále, jo.
Eh, eh. Nedokážu si ani pomalu objednat jídlo v restauraci (stydlivka obecná, jméno mé) a někomu zatelefonovat je pro mě srovnatelný s procházkou nočními uličkami nebezpečnou čtvrtí - z obou mám FAKT HROZNÝ TRAUMA. A jako mám jít na vysoko školu, jo, bydlet do úúúúúplně cizího města 3 hodiny 36 minut daleko vlakem (mám ráda vlaky, ale tahle trasa kde mi LTE signál funguje jen asi deset minut jízdy, mě brzo zabije, přísahám)??!! No nevím, nevím.
Zatím jsem poměrně v dobrém psychickém stavu. Mám prázdniny až do 18.9. Je mi ale jasný, že nejpozději prvního září budu lozit po stropě, rvát si vlasy (kterých fakt není na rozdávání).
A aby toho nebylo málo, nastupuju na obor Všeobecného lékařství. Na Masarykově univerzitě.
Jo, fakt moc chci chodit v bílým plášti. To je ten důvod, proč jsem si tam podala přihlášku. Z dalších bych třeba mohla zmínit to, že budu vlastnit skalpel, johoho.

A i když vím, nebo spíš myslím, že vím, kolik se toho budu muset naučit, momentálně mám úúúplně vygumovanej mozek. Psát ještě umím, to jo, ale už nevím, jakej vzorec má tyrosin ani jakej je vztah mezi Torrem a Pascalem. Maturitu jsem děěěěěsně hrotila, protože jsem chtěla mít samý jedničky (mission completed, jsem děsnej šprtík, no). Každej den jsem si nadávala za volbu maturovat z fyziky. Ale zvládla jsem to a zpětně bych si vyfackovala, že jsem neposlouchala všechny ostatní, kteří říkali, že to je mnooooohem lehčí, než se zdá. Nojo, dokud to člověk sám nepodstoupí, neuvěří!

Do konce prázdnin mě čeká ještě spoustu věcí, na který se DĚSNĚ těším. První dovolená s přítelem, stěhování se do bytu (fakt utrpení najít nějakej V POHODĚ, ale povedlo se!), nějaký ty meetingy s kamarády po dvou měsících (áááno, oba nejlepší kamarádi jsou pryč, brečím nad tím každej den, nebojte) a nějaký ty seznamováky s budoucími spolužáky a tak.

Krásný zbytek prázdnin, jakkoliv dlouhý ten zbytek je!
(Hlavní je si nepřipouštět, jak málo času už jen zbývá!!!)

moment, quote, and summer imagequote, Best, and life image

Kam dál

Reklama